Větné členy - úvod

22.11.2021

Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov. Větné členy dělíme na základní a rozvíjející.

Základní větné členy

Představují jádro informace (to nejdůležitější a nejzákladnější ze sdělení) ve větě. Řadí se mezi ně: podmět a přísudek.

Podmět
- Je vždy v 1. pádě.
- Ptáme se na něj: Kdo, co?
- Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě? Jablka.
Přísudek
- Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu.
- Ptáme se na něj: Co dělá podmět?
- Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka? Rostou.

Jsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.

Přívlastek
- Blíže určuje podstatné jméno.
- Ptáme se na něj: Jaký? Který? Čí?
- kvetoucí strom (Jaký strom?), cesta domů (Jaká cesta?), babiččiny buchty (Čí buchty?).
Předmět
- Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
- Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
- Markéta utrhla ze stromu jablko. Koho, co utrhla Markéta? Jablko (předmět ve 4. pádě).
Příslovečné určení
- Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
- Ptáme se na něj: Kde? Kdy? Jak? Proč? Za jakým účelem? Z jaké příčiny? Za jakých podmínek? atd.
- V létě na stromě rostla jablka. Kdy na stromě rostla jablka? V létě. Kde rostla v létě jablka? Na stromě.
Doplněk
- Závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
- Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým, čím? atd.
- Nechal limonádu nedopitou. Jaká byla limonáda? Nedopitá. Jak ji nechal? Nedopitou.

Pročti si úvod o větných členech - zatím zkus určit základní větné členy.