Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent.

12.10.2020

1. Věta dvojčlenná

  • Je běžná věta, která má podmět (i když třeba někdy nevyjádřený) a přísudek.
  • Příklady:
    • Doktor pacientovi odebíral krev. Podmětem je doktor, přísudkem odebíral.
    • Máme hodně úkolů. Podmět je my, které ale není výslovně vyjádřeno, přísudkem je máme.

2. Věta jednočlenná

  • Je věta, která má pouze přísudek, nemá vůbec podmět (vyjádřený ani nevyjádřený).
  • Často označuje:
    • atmosférické jevy: Prší. Blýskalo se. Mrzlo. Silně fouká.
    • tělesné stavy: Píchá mě v boku. Bolí mě v krku. (Pozor, ale ne Bolí mě hlava. Zde je podmět hlava a přísudek bolí.)
    • duševní stavy: Je mi smutno. Stýská se mi.

3. Větný ekvivalent

  • Nemá ani podmět, ani přísudek.
  • Často bývá v základu vyjádřen:
    • infinitivem: Stát! Nevstupovat! Nefotit!
    • podstatným nebo přídavným jménem: Ovoce a zelenina. Lenko! Skvělé! Takové překvapení! Harry Potter a tajemná komnata.
    • příslovcem: Jasně. Rychle! Dobře. Proč? Kdy?
    • částicí: Ano. Ne, ne. Kéž by! Snad.
    • citoslovcem: Pšt. Hmm. Au! Jé!

https://www.umimecesky.cz/cviceni-vata-jednoclenna-dvojclenna-ekvivalent

https://www.pravopisne.cz/2012/07/test-veta-jednoclenna-dvojclenna-vetny-ekvivalent-12/

https://zsstitina.cz/projekty/Jednoclenne_a_dvojclenne_vety_2.htm

Share