Slovo je skupina hlásek, které tvoří celek a mají svůj význam:

• slovní (věcný, obsahový, lexikální, slovníkový) - význam, který má slovo samo o sobě, bývá vysvětlen ve slovníku; věcný význam nese kořen slova; např. Hlemýžď leze k houbě. Hlemýžď - suchozemský plž s ulitou, lézt - plazivě se pohybovat, houba - dužnatý rostlinný útvar vyrůstající z vláknitého podhoubí.
• mluvnický (gramatický) - vyjadřuje různé mluvnické kategorie, může vyjadřovat i vztahy mezi slovy; mluvnický význam vyjadřuje nejčastěji koncovka. např. Hlemýžď leze k houbě. Hlemýžď - 1. p., č. j., r. m. živ., leze - 3. os., č. j., zp. oznam, č. přít., houbě - 3. p., č. j., r. ž., k - předložka se 3. pádem

Význam věcný i mluvnický mají ohebná slova. Hlavně věcný význam mají příslovce a citoslovce. Hlavně mluvnický význam mají předložky, spojky, částice.

Rozhodni:

Jsou tato tvrzení pravdivá, či nepravdivá?

a) Každé slovo vyjadřuje věcný i mluvnický význam.

b) Mluvnické významy můžeme určit u podstatných a přídavných jmen, zájmen, číslovek a sloves.

c) Význam věcný se odlišuje od významu slovníkového.

d) Mluvnický význam vyjadřuje mluvnické kategorie ohebných slov.

e) Příslovce mají hlavně mluvnický význam.

f) Kořen slova nese mluvnický význam.

Úkol týdne

Stále ještě procvičujeme shodu přísudku s podmětem: dokument 706/5, 6. Vyfotit a poslat do neděle.