Svalová soustava

Svalová tkáň

Svalová tkáň je tkáň, která vzniká z mezodermu a je specializovaná na pohyb. Veškerá svalová

tkáň je tvořena svalovými buňkami, které jsou schopny přeměňovat chemickou energii (ATP) na

mechanickou práci. Tyto buňky obsahují kontraktilní proteiny aktin a myozin, které mají schopnost

vytvořit kontrakci a tak vykonat pohyb. V lidském těle je možné rozlišit tři druhy svaloviny - svalovinu

hladkou, svalovinu srdeční a svalovinu příčně pruhovanou.

Hladká svalovina

Hladká svalovina se vyskytuje v orgánech jednotlivých orgánových soustav našeho těla, kde zajišťuji

konkrétní funkce pro danou soustavu. Příkladem mohou být žlázy s vnitřní sekrecí (vyplavení

hormonu do krve), trávicí trubice od jícnu po esovitou kličku (posun a rozmělnění potravy),

močovody a močový měchýř (posun a vypuzení moči), kořeny chlupů (vzpřímení chlupu) aj.

Buňky hladké svaloviny mají protáhlý vřetenovitý tvar, uprostřed buňky leží jedno podlouhlé jádro, u

jehož pólů jsou seskupeny ostatní organely. Při kontrakci buňky se jádro spirálovitě stáčí. Vyskytují se

jednotlivě, mohou však také tvořit kontraktilní celky, které jsou aktivovány současně. Činnost hladké

svaloviny (kontrakce a relaxace) je celkem pomalá a prakticky nepodléhá únavě. Kontraktilní

bílkoviny aktin a myozin křižují nitro svalové buňky a tvoří speciální nepravidelnou síť. Buňky hladké

svaloviny jsou inervovány vegetativní nervovou soustavou (postgangliovým neuronem). Kontrakce

může být vyvolána hormonálně nebo mechanickým podnětem, nelze ji proto ovládat vůlí.

Srdeční příčně pruhovaná svalovina

Příčně pruhovaná svalovina srdeční tzv. MYOKARD je součástí lidského srdce. Jednotlivé svalové

buňky vykazují příčné pruhování shodné s kosterní svalovinou (podrobněji dále), které je uspořádáno

v sarkomerách. Poměrně dlouhá valová vlákna jsou rozdělena interkalárními disky, které od sebe

oddělují jednotlivé svalové buňky, zajišťují rychlý přechod podráždění a ukotvení aktinových filament.

Buňky srdeční svaloviny obsahují jedno jádro uložené ve středu buňky.

Část myokardu je uspořádána do systému specializované svaloviny, kterou nazýváme převodní

srdeční systém, který zajišťuje srdeční automacii (stah srdce). Myokard je inervován vegentativním

nervovým systémem (sympatikus, parasympatikus), který reguluje pouze frekvenci srdečních stahů.

Kosterní příčně pruhovaná svalovina

Kosterní svalovina přestavuje hybnou složku pohybového systému, která obsahuje zhruba 600 svalů,

což u průměrného člověka odpovídá 36 - 42 % jeho celkové váhy. Můžeme ji proto považovat za

největší tkáň lidského těla. Kosterní svalovina se skládá z jednotlivých svalů, které je možné dělit na

svalové snopce, ty pak na svalová vlákna/buňky. Svalové buňky se skládají z velkého počtu myofibril,

které obsahují myofilamenta (aktin, myozin), které svým specifickým uložením tvoří jednotlivé

sarkomery. Sarkomera představuje stavební jednotku svalového vlákna a díky jejímu vnitřnímu

uspořádáni proteinů, vykazuje kosterní a srdeční svalovina příčné pruhování.

Svalové vlákno kosterní svaloviny představuje mnohojadernou (desítky až stovky jader) poměrně

velkou svalovou buňku (mm až po několik cm). Délka svalové buňky většinou odpovídá délce svalu.

Jádra jsou uložena pod povrchem buňky, který je pokryt sarkolemou. Okolo jednotlivých myofibril

jsou rozprostřeny početné systémy trubic endoplazmatického retikula (ve svalu se někdy nazývá

sarkoplazmatické retikulum, T-tubuly), které zajišťují tok Ca2+ iontů nezbytných pro průběh

kontrakce. Svalová buňka je vyplněna sarkoplazmou. Kosterní svalovina je inervována mozkomíšními

nervy, které je možné ovládat vlastní vůlí. Funkční jednotkou kosterní svaloviny je motorická

jednotka, která je tvořena jedním motoneuronem a skupinou svalových vláken, které tento

motoneuron inervuje. Konkrétní spojení motoneuronu s jedním svalovým vláknem se pak nazývá

motorická ploténka.