Starověká literatura

Starověká literatura

vzdělaná byla pouze malá skupina obyvatel (představitelé církve, státní úředníci), také

panovník často negramotný

většina děl anonymních, převládalo ústní podání památek

orientální literatura Předního východu - sumerská

- staroegyptská

- hebrejská

indická

čínská

perská

antická řecká

římská

ORIENTÁLNÍ

1) SUMERSKÁ (Mezopotámie)

oblast mezi řekami Eufrat aTigris, na přelomu 4. a 3. tisíciletí p.n.l.

klínové písmo, (na hliněné destičky trojhranným rydlem)

Chammurapiho zákoník

Epos o Gilgamešovi

nejstarší hrdinský epos, vznikl cca 3 000 př. n. l., zapsán později

epos = epický příběh ve verších s mnoha dějovými odbočkami

Gilgameš - historická postava města Uruk, chtěl se stát nesmrtelným

2) STAROEGYPTSKÁ LITERATURA

vzniká už na konci 4. tis. př.n.l.

obrázkové písmo = hieroglyfy, psalo se na papyrus, tesáno do kamene, ryto

do dřeva...)

Knihy mrtvých - rady zemřelému

Vlastní životopis Sinuhetův (autobiografická povídka)

Báje a pověsti

3) HEBREJSKÁ LITERATURA

písemnictví starověkých palestinských Židů,1. tis. př.n.l. - 1. st. n. l.

Starý a Nový zákon (Bible)

4) INDICKÁ LITERATURA

2. tis. př.n.l.

Hrdinské eposy: Mahábhárata - veršovaný epos o boji různých kmenů o moc, válka mezi

rody, Rámájáma - veršovaný epos o životě Rámy)

bajky

závěr starověku - Kámasútra (v překladu Učebnice lásky)

- pochází z Indie, doba 4. - 6. století, autor: mnich Vátsjájana

- pojednává o lidské sexualitě a intimních vztazích