Spřežky

Spřahování je jedním z postupů, kterým vznikají nová slova. Obvykle jde o spojení dvou členů do jednoho slova.

Příslovečné spřežky

1. Vznikají spojením předložek s podstatnými jmény

Jako jedno slovo píšeme například:

dohromady, dokonce, občas, vcelku, zpravidla...

Obojím způsobem můžeme psát:

bezesporu / bez sporu, bezpochyby / bez pochyby, kupodivu / ku podivu, kupříkladu / ku příkladu, kvečeru / k večeru, například / na příklad, zdáli / z dáli, zjara / z jara, zpočátku / z počátku, načase / na čase...

Poznámka: Tyto příslovečné spřežky se v úzu vyskytují jak v podobě dvojslovné, tak jednoslovné bez významového rozlišení. Mají tedy stejný význam a plní ve větě tytéž funkce jako jejich dvouslovné protějšky. Jediný rozdíl bývá v četnosti užívání, některé výrazy se v úzu objevují psané spíše jako dvě slova, u jiných převažuje podoba jednoslovná.

2. Spojení předložek se zpodstatnělými přídavnými jmény

Jako jedno slovo píšeme například:

doprava, zprava, zřídka...

Obojím způsobem můžeme psát:

donedávna / do nedávna, doširoka / do široka, načerno / na černo, naprázdno / na prázdno, podomácku / po domácku, zamlada / za mlada, zblízka / z blízka...

Poznámka: Nejčastější a nejhojnější spřežky jsou tvořeny především pomocí předpon do a na (dočerna / do černa, nabílo / na bílo).

3. Spojení předložek se zájmeny a číslovkami

Jako jedno slovo píšeme například:

beztoho, nadto, potom, proto, předtím, přesto, přitom, vtom...

Poznámka: U většiny podobných spřežek jde o to, jaký má mít výpověď význam.

Lze říci, že v tomto případě závisí volba podoby na jednotlivých mluvčích, proto je možné napsat: Hraje a přitom zpívá. (= Během hry na nástroj zároveň zpívá.) i Hraje a při tom zpívá(= Svou hru doprovází zpěvem - při "tom" hraní zpívá.).

Podobný případ jako dvojice při tom × přitom je předložka + zájmeno po toma příslovce potom. Hrál a potom zpíval('následovně'). Hrál a po tom zpíval.(= Po hraní na hudební nástroj začal zpívat.) Jako předkrm si dáme šunku a po té ('po šunce') hlavní chod. Jako předkrm si dáme šunku a poté ('následovně') hlavní chod. Kde však tato situace nenastává, tj. pokud odkazujeme k jinému rodu, je možná pouze jednoslovná podoba - Dáme si čaj a poté(v časovém významu - 'až dopijeme čaj')půjdeme spát.

Obojím způsobem můžeme psát:

mimoto / mimo to, poprvé / po prvé, pokaždé / po každé...

Poznámka: Tyto spřežky se většinou píší zvlášť, a to především pokud jde o číselné údaje vyšší hodnoty. Možnost zápisu obojím způsobem je však proveditelná u všech:

za prvé / zaprvé, po prvé / poprvé, po patnácté / popatnácté

Lze však říci, že čím vyšší je číslovka, tím spíše ji budeme psát zvlášť - po sto dvacáté páté apod.

4. Spojení předložek s příslovci

Píšeme vždy dohromady:

najednou, navíc, nanejvýš, vcelku, navečer, napoprvé, napříště, odjinud...

Poznámka: Tyto spřežky mají v češtině i svůj dvouslovný protějšek, významově se však vzájemně liší. Dochází tu k posunu významu od původních významů slov, z nichž byly utvořeny. Například dvojice

v celku× vcelku (Dejte mi salám v celku (nenakrájený). Dovezl mi skleničky v celku (nerozbité); ale: Vcelku je to příjemný pán (celkem vzato).  - částice

Jiné spřežky  (také se jim někdy říká "nepravé složeniny")

Některá složená zájmena a zájmenná příslovce můžeme chápat (i psát) jako jedno slovo i jako slova dvě, či dokonce tři. Je to skupina spřažených výrazů s první částí kdoví-, kdožví- jako například:

kdovíco (lze psát též kdoví co - kdo ví, co), kdožvíjaký(kdožví jaký - kdož ví, jaký), kdovíkolik (kdoví kolik - kdo ví, kolik), kdožvíproč (kdožví proč - kdož ví, proč) atp.

Spřahováním vznikají i nová přídavná jména. Původně dvojslovná spojení tak při změně slovosledu "srůstají" (bez dalších spojovacích prostředků, např. bez spojovacího -o-). Taková přídavná jména se tvoří spojením přídavného jména:

a) s podstatným jménem (duchaplný, ziskuchtivý, práceschopný)
b) s příslovcem (dlouhohrající, všudypřítomný)
c) se zájmenem (vševidoucí, všehoschopný)
d) s podstatným jménem slovesným (politováníhodný)

Dohromady píšeme složené číslovkové výrazy - jednadvacet, třiapadesát, dvaapůlkrát, stopadesátý...

Odděleně píšeme výrazy - dvacet jedna, čtyřicet pět, dva tisíce pět set, tisící dvoustý padesátý třetí...

Poznámka: Jen na úředních dokumentech (účty, poštovní poukázky atd.) píšeme číslovkové výrazy dohromady jako jedno slovo kvůli ochraně před následným dopsáním od cizích osob. Například: třitisícestopadesátpět Kč.

Časté chyby v psaní spřežek

Jen zvlášť píšeme zpodstatnělá přídavná jména, která jsou užívaná pouze či převážně s předložkou na a pojí se 4. pádem. Jsou to spojení jako:

na shledanou, na viděnou, na slyšenou, na rozloučenou, na odchodnou, na uvítanou, na zotavenou, na posilněnou, na pováženou, na uváženou, na rozmyšlenou, na vysvětlenou, na srozuměnou, na upřesněnou, na vybranou, (jako) na zavolanou.

Dalším slovním spojením, které je často mylně chápáno, a proto psáno jako spřažený (jednoslovný) výraz, je na rozdíl. I v tomto případě je nutné psát uvedené spojení jako slova dvě.

PROCVIČOVÁNÍ  NAJDEŠ V umimecesky.cz

https://www.umimecesky.cz/doplnovacka-sprezky-2-uroven/8537