Slovní druhy a mluvnické kategorie

Připomeň si slovní druhy.

Které jsou ohebné, neohebné? Které se skloňují, časují?

Podstatná jména (substantiva) jsou slova ohebná. Označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Např. strom, pes, Antarktida, mouka, matematika, radost, plavání, Eva.

Rozlišujeme podstatná jména konkrétní a abstraktní (myšlení, četba); obecná a vlastní. Jména hromadná mají pouze tvar jednotného čísla, ale označují větší množství (dřevo, žactvo), jména pomnožná mají pouze tvar množného čísla, ale označují jednu věc (ústa, nůžky, noviny).

Přídavná jména (adjektiva) jsou slova ohebná. Vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují, vyjadřují vztah. Vyjadřují vlastnictví. Např. starý, pěkný, Petrův, sloní, český.

Přídavná jména mohou být tvrdá (mladý), měkká (jarní), přivlastňovací (otcův, matčin).

Zájmena (pronomina) jsou slova ohebná. Ve větě obvykle zastupují podstatná jména nebo přídavná jména, případně je blíže určují (přivlastňují, ukazují). Např. já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž.

Druhy zájmen: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná.

Číslovky (numeralia) jsou slova ohebná. Vyjadřují počet, pořadí, násobenost, díl celku. Např. pět, třikrát, osminásobný, málo, několikrát.

Druhy číslovek: základní, řadové, druhové, násobné. Mohou být buď určité, nebo neurčité.

Slovesa (verba) jsou slova ohebná, která vyjadřují činnost, stav, děj nebo změnu stavu. Např. běžet, myslet, dělat, skákat, koupit.

Příslovce (adverbia) jsou slova neohebná, která vyjadřují bližší okolnosti dějů (např. běhá hbitě, volá hlasitě) nebo vlastností (velmi vážné, velice nepříjemné). Určujeme příslovce místa, času, způsobu, příčiny, míry.

Předložky (prepozice) jsou slova neohebná, která se vyskytují ve spojení se jmény (podstatnými, přídavnými), se zájmeny a číslovkami. Samostatně se v češtině nevyskytují. Např. bez, do, u, na, po,.

Spojky (konjunkce) jsou slova neohebná, která spojují jednotlivé větné členy nebo věty v souvětí. Např. a, nebo, protože, když, aby, -li.

Částice (partikule) jsou slova neohebná, která vyjadřují naše postoje, pocity, přání. Např. snad, ať, asi, jen, pouze, také, ano, ne, vlastně. (Často se pletou se spojkami a příslovci, ale částice nespojují slova ani věty a nejde se na ně, s ohledem na celou větu, správně zeptat jako na příslovce.)

Citoslovce (interjekce) jsou slova neohebná, která vyjadřují city, nálady, povzdechy, označují také hlasy a zvuky. Např. ach, br, ó, cink, hle, nu, hoho.

Video o slovních druzích:

A jaké mluvnické kategorie u jednotlivých ohebných slovních druhů určujeme? Podívej se na video. (Pozor, druh a vzor, resp. třída a vzor nejsou mluvnické kategorie.)  

Úkol týdne

je zadaný v Umíme to.