Už si pamatujete, že slova mají buď věcný význam (příslovce, citoslovce), nebo mluvnický význam (předložky, spojky, částice), nebo oba (podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa).

Taky už víte, že mezi věcnými významy slov existují různé vztahy a že z tohoto hlediska pak rozlišujeme:

• slovo nadřazené - slovo významově nadřazené podřazenému slovu (např. strom je významově nadřazené slovu borovice),
• slovo podřazené - slovo významově podřazené nadřazenému slovu (např. smrk je slovo významově podřazené slovu strom),
• slova souřadná - slova na stejné významové úrovni (např. borovice, smrk, tis, modřín).

Některá slova mají pouze jeden věcný význam, jiná jich mají více, rozlišujeme proto:

• slova jednoznačná - mají pouze jeden věcný význam,
• slova mnohoznačná - mají jeden význam základní a potom ještě významy další, druhotné. Tyto další významy daného slova vznikly přenesením významu na jinou skutečnost na základě:

1. vnější podobnosti → metafora, např. koruna (královská, stromu), hřeben (na vlasy, hory), jazyk (orgán v ústech, v botě),

2. vnitřní souvislosti → metonymie, nejčastěji označení díla autorem (čtu Nerudu), věci místem původu (vypil dvě plzně), přenesení názvu děje na osoby (sešla se nová vláda), záměna obsahu za věc, v níž je obsažena (vypil celou sklenici), záměna části za celek (= synekdocha, za tři neděle).

A teď podrobněji

Metaforu můžeme definovat jako nepřímé pojmenování založené na vnější podobnosti. Metafory mohou využívat různých druhů podobnosti:

• týkající se tvaru nebo struktury - zub pily,
• týkající se rozsahu nebo množství - kapka štěstí,
• týkající se funkce - hlava rodiny,
• týkající se místa nebo polohy - čelo postele.

Metonymii lze označit za obrazné pojmenování založené na vnitřní souvislosti a vnitřních vztazích. K záměně jednoho slova jiným slovem dochází třeba na základě místního a prostorového vztahu, na základě časových a věcných souvislostí nebo záměnou příčiny a důsledku. Nejčastěji se vyskytuje označení díla autorem (poslouchat Mozarta), označení věci místem, odkud pochází (povlečení z damašku), přenesení názvu děje na osoby (sešla se nová vláda), záměna obsahu za věc, ve které je obsažena (kouří dýmku). Další příklady:

• číst Hemingwaye,
• hlášení vydané Bílým domem,
• země truchlí,
• sníst celý talíř,
• stadion jásá,
• Německo kapitulovalo,
• Praha to neschválila,
• damašek, manšestr, segedín, kašmír.

Synekdocha, která spadá pod metonymii, je záměnou jednoho slova jiným slovem, a to na základě kvantitativního vztahu mezi nimi. Synekdocha se používá tehdy, když je celek charakteristický pro část a opačně.

• jel městskou dopravou místo tramvají,
• pil alkohol místo pivo,
• probodl jej ocelí místo mečem,
• jeho noha tam nevkročila místo on,
• stálo ho to pár korun místo málo peněz,
• učitel národů místo Komenský,
• noční nebe zářilo místo hvězdy,
• pod rodnou střechu místo domů,
• celé město bylo na nohou místo všichni lidé ve městě,
• sál rázem ztichl místo všichni v sále,
• mít střechu nad hlavou místo mít domov, byt,
• hlava na hlavěmísto mnoho lidí.

Procvičování

https://skolaposkole.cz/cesky-jazyk/-line-testy-z-ceskeho-jazyka/metafora-metonymie-synekdocha-1

https://skolaposkole.cz/cesky-jazyk/-line-testy-z-ceskeho-jazyka/metafora-metonymie-synekdocha-2

https://skolaposkole.cz/cesky-jazyk/-line-testy-z-ceskeho-jazyka/metafora-metonymie-synekdocha-3

https://skolaposkole.cz/cesky-jazyk/-line-testy-z-ceskeho-jazyka/metafora-metonymie-synekdocha-4

https://skolaposkole.cz/cesky-jazyk/-line-testy-z-ceskeho-jazyka/metafora-metonymie-synekdocha-5

a pracovní list u Markéty

Úkol týdne

https://www.skolasnadhledem.cz/game/576 – do neděle poslat fotku vyhodnocení (koláčový graf) & fotku "zobrazit řešení" - co konkrétně bylo dobře/špatně