Sloh - postava

Ach ta postava

O svých postavách, přinejmenším těch hlavních, musíme vědět víc, než prozradíme čtenáři. Musíme je opravdu dobře znát.
Opravdová, uvěřitelná postava by neměla být černobílá. Ani ten největší zloun není úplně zlý i hlavní kladná postava má nějaké záporné vlastnosti.
Postava by ale měla logická. Může (v delším textu dokonce musí) se vyvíjet, ale v souladu se svými vlastnostmi.
Hlavní postava by měla vzbuzovat sympatie. Čtenář by se s ní měl dokázat ztotožnit, zajímat se o ni, bát se o ni, fandit jí!

Charakteristika postavy

Popis - ano, ale opatrně, a ne všechno najednou. Není dobré na začátku zahltit čtenáře popisem typu:

Dívka měla dlouhé, medově zbarvené vlasy, které se jí hebce vlnily na útlá ramena. V její broskvově zbarvené tváři zářily oslnivě modré oči, chvílemi zakrývané hustými řasami. Nad očima se klenulo dokonale tvarované obočí, temné jako havraní křídla. Její štíhlá postava obzvlášť vynikala v smetanově bílém mohérovém svetru, na kterém měla připnutou překrásnou brož s modrými kameny, jež nádherně ladila s podobně tvarovanými náušnicemi a prstenem ve tvaru hada, jehož oči byly stejně modré jako oči dívčiny...

TAK TAKTO NE!

Na druhou stranu, pokud je pro postavu něco obzvlášť charakteristické, řekněme to. Jinak si čtenář vytvoří svou představu sám a pak, když se dozví novou informaci, vyruší ho to ze čtení. Musí svou představu přehodnotit. Pokud to uděláme několikrát za sebou, bude rozladěný. Takže správně dávkujme.

Možná s tím mělo co dělat to, že žil v tmavém přístěnku, avšak na svůj věk byl i tak pořád malý a hubený. A vypadal ještě menší a hubenější, než byl doopravdy, poněvadž nikdy nenosil nic jiného než odložené šatstvo po Dudleym, a ten byl snad čtyřikrát silnější než on. Harry byl hubený v obličeji, měl vyčnělá kolena, černé vlasy a zářivě zelené oči. Nosil kulaté brýle, které držela pohromadě jen spousta izolepy - tolikrát už od Dudleyho dostal pěstí do nosu. Jediné, co se Harrymu na jeho vlastním obličeji zamlouvalo, byla velice tenká jizva na čele, která svým tvarem připomínala blesk. Pokud se pamatoval, měl ji odjakživa, a první otázku, na kterou si vůbec dokázal vzpomenout, položil tetě Petunii, když se jí zeptal, jak k té jizvě přišel.

Popis můžeme zpestřit akcí. Srovnej:
Petr byl nevysoký.
Oproti:
Petr se vytáhl do celé své výšky a stoupl si na špičky, aby viděl přes ramena stojících diváků. Nezahlédl nic. Nakonec to vzdal, klekl si na zem a vyhlédl ven mezi jejich koleny. To už bylo lepší.

Neříkej - ukaž to!
Vlastnosti ukazujme v akci. Než napsat: Jarda byl hodný chlapec, je daleko lepší vložit krátkou příhodu, která nám tuto vlastnost ukáže. (Navíc můžeme lépe vyjádřit, co si pod slovem "hodný" vlastně představujeme. Znamená pro nás poslušný, laskavý? Nespoléhejme se na to.)

Jak správně napsat emoce?
Emoce zkusme popsat chováním postavy. Místo: Řekl rozzlobeně, napišme raději: Stiskl rty, až mu zbělely a pěstí uhodil do stolu.

Charakteristika očima jiné postavy
Postavu nám, ať už v dialogu nebo vnitřním monologu může charakterizovat jiná postava. Je důležité ale vědět, že toto hodnocení NEMUSÍ být objektivní.

Charakteristika postavy pomocí dialogu a monologu
Každá postava mluví jinak, dokonce mluví různě s různými lidmi a v různých situacích.
S kamarády člověk mluví hovorově, používá neformální výrazy, někdo i neslušné. Stejný člověk (pokud má rozum) mluví úplně jinak s rodiči nebo učiteli, a ještě jinak třeba na úřadě. Pokud se rozčílí, může to naopak porušit.
Pokud nám postava mluví s učiteli stejně jako s kamarády, silně nám ji to charakterizuje.

Více postav
Pokud máme v příběhu několik postav, které spolu kamarádí, je dobré, aby měly odlišný charakter. Budou se vzájemně doplňovat. Pokud by byly stejné, stačila by nám jedna postava. Jak třeba fungují Harry Potter, Ronald Wheasley a Hermiona Grangerová? Jak se doplňují? Co každý z nich do příběhu přináší? 

Co musíme o své postavě vědět.

Přinejmenším tři věci: Co si nejvíce přeje, čeho se nejvíce bojí, koho (co) má nejraději. To jsou věci, které postavu nejvíce ovlivňují.

Ale zkusme toho vědět více. Zkuste doplnit o své postavě tyto informace:

Jméno: (Může být neutrální nebo sloužit příběhu. Není nutné pojmenovat hlavní zápornou postavu Zloun Největší, ale pokud nepíšeme parodii, tak ani Koblížek Kulaťoučký nebude to pravé ořechové. Nebuďme prvoplánoví, ale můžeme čtenáři naznačit. Některá jména prostě zní tvrději než jiná a naopak, jiná na nás působí přívětivě.
Pokud máte více postav, pojmenujte je pokud možno dost odlišně, aby se nepletly. Raději by neměly začínat stejným písmenkem. Pokud dvě sestry pojmenujete Anka a Janka, hezky se to k sobě hodí, ale věřte tomu, že si čtenář až do konce nezapamatuje, co udělala Anka a co Janka.)

Je to kluk? Holka? Pes? Školní lavice?

Povolání/škola:

Rodinné zázemí: (Má sourozence? Starší? Mladší? Jaký má vztah k rodičům?)

Kde žije? (Na vesnici? Ve městě?)

Kolik je jí let?

Jak vypadá? (Soustřeďme se na to, co je pro postavu důležité, co ji ovlivňuje. Například, pokud je hrdina mrňous a přitom chceme, aby to byl odvážný rek, uděláme mu to těžší, což může být opravdu dobře.)

Jaká je její nejlepší a nejhorší vlastnost? (Už jsme si řekli, že nevytváříme dokonalé postavy. Sem tam nějaký ten zlozvyk nám postavu zlidští.)

Motivace: (To je ono, co si nejvíce přeje, čeho se nejvíce bojí, co má nejraději.)

Má raději kočky nebo psy?

Jaká je její oblíbená barva? (Postava, která nosí nejraději černou je určitě jiná než ta, která se vyžívá v růžové.)

Jaká je její oblíbená hudba, kniha, film? (Podobně jako u barev. Nejde o konkrétní knihu či píseň, spíše o to, zda poslouchá dechovku nebo tvrdý rock.)

Jaké je její oblíbené jídlo?

Jaký je (byl) její nejoblíbenější předmět ve škole?

Jací jsou její přátelé?

...

Co nosí v kapse?

Naprosto není nutné toto všechno říkat čtenáři!!!