Lyrika, epika a druhy rýmů (rýmová schémata)
Dnes jsme se znovu trochu dotkli literární teorie a několika pojmů. Říkali jsme si, že poesie zjednodušeně znamená básničky. Básně mohou být různé:
- - lyrická báseň - nemá děj, popisuje hlavně pocity (lásku, přátelství, smutek, radost, stesk...) nebo přírodu.
Příklad: Josef Václav Sládek - Lesní studánka
Lesní studánka (ze sbírky Zvony a zvonky)
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.
Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
tu nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.
- epická báseň - má děj, vypráví příběh ve verších
Příklad: Karel Jaromír Erben - Polednice
U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!
Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe, ty zlobo, ty!
Mlč! Hle husar a kočárek -
hrej si - tu máš kohouta!" -
Než kohout, vůz i husárek
bouch, bác! letí do kouta.
A zas do hrozného křiku -
"I bodejž tě sršeň sám -!
Že na tebe, nezvedníku,
Polednici zavolám!
Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho zlostníka!" -
A hle, tu kdos u světnice
dvéře zlehka odmyká.
Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas - vichřice podoba!
(....)
- lyricko-epická báseň - má trochu děj, ale popisuje také pocity, nálady, přírodu, lásku apod.
Příklad: Karel Hynek Mácha - Máj
Byl pozdní večer první máj
večerní máj ― byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
....
To vše zločinec ještě jednou zřel,
to vše, jež nyní opustiti měl,
a hluboký srdce mu žel uchvátí;
hluboce vzdechne - slza slzu stíhá -
ještě jednou - posledně - vše probíhá,
pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí.
Další důležité pojmy:
- verš = jeden řádek básně
- rým = zvuková shoda jedné nebo více slabik na koncích veršů (láska-páska, ryba-chyba, čeká-leká)
- rytmus = pravidelné střídání přízvučných a nepřízvučných slabik (v jiných jazycích střídání krátkých a dlouhých slabik), aby autor docílil melodičnosti veršů. Proto jsou básně tak často zhudebňovány.
Příklady rýmových schémat (druhy rýmů):
sdružený rým
Rýmuje se 1. s 2. veršem a 3. se 4. veršem.
Šiju, šiju si botičky (a)
do sucha i do vodičky: (a)
sviť,
měsíčku, sviť, (b)
ať
mi šije niť. B (b)
(Karel Jaromír Erben: Kytice)
střídavý rým
Rýmuje se 1. se 3. veršem a 2. se 4. veršem.
Nevím k čemu bych tě
přirovnal (a)
Tři linky táhlý tón tvůj
zaznívá (b)
Telegrafistce někdo
lásku lhal? (a)
Tři linky každá stejně
pravdivá. (b)
(Vítězslav Nezval: Abeceda, písmeno E)
Zemřela
matka a do hrobu dána, (a)
siroty po ní zůstaly; (b)
i přicházely každičkého rána (a)
a matičku svou hledaly. (b)
(Karel Jaromír Erben: Kytice)
obkročný rým
Rýmuje se 1. a 4. verš. abba
Král Karel s Buškem z Vilhartic (a)
teď zasedli si k dubovému stolu - (b)
ti dva už pili mnohou číši spolu (b)
a zapěli si z plných plic. (a)
(Jan Neruda: Balady a romance)
přerývaný rým
Rýmuje se 2. a 4. verš. 1. a 3. se nerýmují. abcb
Beruško, (a)
půjč mi jednu tečku! (b)
Třeba tu, (c)
co máš na zadečku. (b)
(Jiří
Žáček: Říkanka pro berušku)