Lyrika, epika a druhy rýmů (rýmová schémata)

Dnes jsme se znovu trochu dotkli literární teorie a několika pojmů. Říkali jsme si, že poesie zjednodušeně znamená básničky. Básně mohou být různé:

• -  lyrická báseň - nemá děj, popisuje hlavně pocity (lásku, přátelství, smutek, radost, stesk...) nebo přírodu.

Příklad: Josef Václav Sládek - Lesní studánka

Lesní studánka (ze sbírky Zvony a zvonky)

Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.

Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
tu nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.

• epická báseň - má děj, vypráví příběh ve verších

Příklad: Karel Jaromír Erben - Polednice

U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!

Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe, ty zlobo, ty!

Mlč! Hle husar a kočárek -
hrej si - tu máš kohouta!" -
Než kohout, vůz i husárek
bouch, bác! letí do kouta.

A zas do hrozného křiku -
"I bodejž tě sršeň sám -!
Že na tebe, nezvedníku,
Polednici zavolám!

Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho zlostníka!" -
A hle, tu kdos u světnice
dvéře zlehka odmyká.

Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas - vichřice podoba!

(....)

• lyricko-epická báseň - má trochu děj, ale popisuje také pocity, nálady, přírodu, lásku apod.

Příklad: Karel Hynek Mácha - Máj

Byl pozdní večer první máj 

večerní máj ― byl lásky čas. 

Hrdliččin zval ku lásce hlas, 

kde borový zaváněl háj. 

O lásce šeptal tichý mech; 

kvetoucí strom lhal lásky žel, 

svou lásku slavík růži pěl, 

růžinu jevil vonný vzdech. 

Jezero hladké v křovích stinných 

zvučelo temně tajný bol, 

břeh je objímal kol a kol; 

a slunce jasná světů jiných 

bloudila blankytnými pásky, 

planoucí tam co slzy lásky. 

....

To vše zločinec ještě jednou zřel, 

to vše, jež nyní opustiti měl, 

a hluboký srdce mu žel uchvátí; 

hluboce vzdechne - slza slzu stíhá - 

ještě jednou - posledně - vše probíhá, 

pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí.

Další důležité pojmy:

• verš = jeden řádek básně
  
• rým = zvuková shoda jedné nebo více slabik na koncích veršů (láska-páska, ryba-chyba, čeká-leká)
• rytmus = pravidelné střídání přízvučných a nepřízvučných slabik (v jiných jazycích střídání krátkých a dlouhých slabik), aby autor docílil melodičnosti veršů. Proto jsou básně tak často zhudebňovány.

Příklady rýmových schémat (druhy rýmů):

sdružený rým

Rýmuje se 1. s 2. veršem a 3. se 4. veršem. 

 Šiju, šiju si botičky (a)
 do sucha i do vodičky: (a) 
 sviť, měsíčku, sviť, (b)
 ať mi šije niť. B (b)

(Karel Jaromír Erben: Kytice)

střídavý rým

Rýmuje se 1. se 3. veršem a 2. se 4. veršem.

Nevím k čemu bych tě přirovnal (a)
Tři linky táhlý tón tvůj zaznívá (b)
Telegrafistce někdo lásku lhal? (a)
Tři linky každá stejně pravdivá. (b)

(Vítězslav Nezval: Abeceda, písmeno E)

Zemřela matka a do hrobu dána, (a)
siroty po ní zůstaly; (b)
i přicházely každičkého rána (a)
a matičku svou hledaly. (b)

(Karel Jaromír Erben: Kytice)

obkročný rým

Rýmuje se 1. a 4. verš. abba

Král Karel s Buškem z Vilhartic (a)
teď zasedli si k dubovému stolu - (b) 
ti dva už pili mnohou číši spolu (b) 
a zapěli si z plných plic. (a)

(Jan Neruda: Balady a romance) 

přerývaný rým

Rýmuje se 2. a 4. verš. 1. a 3. se nerýmují. abcb

Beruško, (a)
půjč mi jednu tečku! (b)
Třeba tu, (c)
co máš na zadečku. (b)

(Jiří Žáček: Říkanka pro berušku)