Přísudek tvoří s podmětem základní skladební dvojici a mluvnicky se s ním shoduje v osobě, čísle, případně také ve jmenném rodě.

Může být:

• slovesný – je vyjádřen slovesem v určitém tvaru (Petr přišel domů. Aneta četla knihu.), sloveso může být nahrazeno zvukomalebným citoslovcem (Dítě bác na zem.)
• slovesně jmenný = jmenný se sponou – je vyjádřen většinou podstatným jménem nebo přídavným jménem, případně zájmenem či číslovkou a určitým tvarem sponového slovesa (být, bývat, stát, stávat se) (Tatínek je učitel/učitelem. (podstatné jméno) Maminka byla unavená (přídavné jméno) Toto auto bude už brzy tvoje. (zájmeno) V závodě na 15 kilometrů jsem byl první. (číslovka)), v jednočlenných větách se sponou (být, stát se) připojuje také příslovce. )(V autobuse mi bývá nevolno. (příslovce))
• jmenný (beze spony) – spona je vynechaná (Mladost radost.)

Úkol týdne

Je zadaný v Umíme česky – určování podmětu a přísudku, shoda přísudku s podmětem.