Příslovečné určení
Co je příslovečné určení?
Příslovečné určení (latinsky adverbiale) je řazeno mezi větné členy rozvíjející (společně s předmětem, přívlastkem a doplňkem). Příslovečné určení tedy dále rozvíjí větní členy základní, podmět a přísudek. Příslovečné určení vyjadřuje bližší okolnosti děje a vztahy (kdy, kde, proč, jak se něco stalo, jaké něco je).
přišel včera, přišel domů, přišel pozdě, přišel sám, ...
Jak příslovečné určení poznáme?
Příslovečné určení poznáme opět tak, že se správně zeptáme. Otázky volíme podle konkrétního druhu příslovečného určení. Příslovečné určení dále rozvíjí vícero slovních druhů. Je závislé například na:
- slovese (jít domů, příliš spěchat, jít spát pozdě, vdávat se v lednu),
- přídavném jménu (velmi pěkný, strašně ošklivý, přiměřeně uklizený, poměrně vysoký),
- příslovci (velmi dobře, příliš smutně, světle modře, poměrně nemocně).
Opět nelze říci, že příslovečně určení je spojeno pouze s jedním slovním druhem a můžeme ho takto bezpečně poznat. Příslovečné určení bývá vyjádřeno nejčastěji těmito slovními druhy:
- příslovcem (číst rychle, usnout brzy, strašně ošklivý, příliš smutně),
- podstatným jménem (cestovat v létě, lyžovat v lednu, jet po silnici),
- infinitivem (odjet se léčit).
Druhy příslovečného určení
Na základě toho, jakou otázku použijeme a jaké bližší okolnosti jsou příslovečným určením rozvíjeny, rozlišujeme několik druhů: příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.
příslovečné určení
otázka
příklady
místa kde?, kam?, odkud?, kudy? byl doma (kde?), přišel do práce (kam?) , vrátil se z dovolené (odkud?), projížděl vesnicí (kudy?)
času kdy?, odkdy?, dokdy?, jak dlouho?, jak často? přijel včera (kdy?), přemýšlel od rána (odkdy?), byl vzhůru do noci (dokdy?), spát celou noc (jak dlouho?), jedl třikrát denně (jak často?)
způsobu jak?, jakým způsobem? číst dobře (jak?), běhal jako šílený (jak?), úmyslně neodpovídal (jak?)
míry kolik?, jakou měrou? jíst málo (kolik?), vyrůst o pět centimetrů (kolik?)
příčiny (důvodu) proč?, z jaké příčiny? z radosti vyskočil (proč?, z jaké příčiny?), pro nepozornost upadl, naříkal bolestí
účelu proč?, za jakým účelem? požádat o radu (za jakým účelem?), spěchal otevřít , chodili do lesa na houby , zpíval pro potěšení
podmínky za jaké podmínky? - pokud nastane v případě nouze mi pomůže (za jaké podmínky?), za špatného počasí na výlet nepůjdeme
přípustky i přes co?, i v kterém případě? i přes nepříznivé počasí vyrazili (i přes co?), i přes svou nezkušenost byl nejlepší
Příslovečné určení má přednost před předmětem
Příslovečné určení má přednost před předmětem, to je jedna ze základních pouček při určování větných členů. V některých případech se totiž může stát, že na základě otázek je možné přiřadit výraz ke dvěma větným členům. Pro tento případ je vhodné zapamatovat si tuto poučku. Pokud se výraz jeví jako předmět a zároveň příslovečné určení, vždy dáváme přednost právě příslovečnému určení.
Například:
šel do práce otázka: šel kam? = příslovečné určení místa; otázka: šel do koho?, čeho? (2. pád) = předmět.
příslovečné určení má zde přednost. I přesto, že se můžeme zeptat i druhou pádovou otázkou, což značí předmět, volíme zde příslovečné určení.