Předložky, procenta a trávící soustava
Předložky
V tomto krátkém článku si představíme další slovní druh - předložky.
Předložky stojí vždy před nějakým podstatným jménem, jsou s ním ve spojení. S tímto jménem vždy vyjadřují nějaký vztah, například kde něco je (na zahradě), kdy se něco stane (za chvíli) a podobně.
na stole
do školy
z domu
za hodinu
před chvílí
okolo města
v lese
u babičky
nad stolem
Někdy může mezi předložku a podstatné jméno vstoupit jiné slovo, předložka je ale i tak spojena s podstatným jménem. Jedná se o případy jako: do svého batohu, na školní lavici, na černého psa apod.
Psaní předložek s, z
O tom, jakou předložku kdy napíšeme, rozhoduje pád, ke kterému se předložka váže. Jinými slovy vždy záleží na tom, v jakém pádu je slov, ke kterému předložka patří.
Předložka Z
Předložku Z píšeme vždy s 2. pádem. Ten poznáme podle toho, že se na slovo můžeme zeptat otázkou (bez) koho, čeho?.
Z kajuty se ozýval zpěv.
Piráti byli z nalezeného pokladu nadšení.
Z hory měli pirát krásný výhled po okolí.
Koráb vypluje z přístavu zítra ráno.
Někdy se může ale s 2. pádem pojit také předložka S. A to v případě, kdy chceme zdůraznit pohyb s povrchu pryč nebo po povrchu dolů.
Sundat mapu ze skříně.
Smetl se skříně prach.
Předložka S v 2. pádu nám může také zdůrazňovat, že daná věc je na něčem, ne v něčem. Například prach, který smeteme byl pravděpodobně na skříni, nikoliv ve skříni. Pokud řekneme, že pirát sundal se skříně papouška vyjádříme tím, že ten papoušek byly na skříni. Pokud ale někomu sdělíme, že si potom vyndal ze skříně i klobouk, už říkáme, že klobouk byl položený někde uvnitř skříně.
Často tedy záleží na významu věty a i na tom, s jakým slovesem je předložka použita. Předložka S značí, že bylo něco na povrchu toho předmětu, předložka Z naopak znamená, že byla daná věc uvnitř toho předmětu. Proto nikdy nemůžeme spojit předložku S se slovesem, které jasně říká, že se něco nacházelo uvnitř té skříně. Pokud by na skříni byla ještě opice, pirát by ji musel opět sundat se skříně, nemohl by ji se skříně vyndat.
Spojení s předložkou S se u 2. pádu ale často nepoužívá, v dnešní době se považuje spíše za zastaralé a knižní. Ve starších knihách předložku S s 2. pádem piráti ještě běžně používali, dnešní piráti ale už ne. Tento případ se tedy nemusíte učit, stačí jen, když o něm budete vědět.
Předložka S
Předložka S se pojí se 7. pádem, tedy ji najdeme u slov, na která se můžeme zeptat otázkou (s) kým, čím?.
Velí jim pirát s papouškem na rameni.
Na palubě byly sudy s pitnou vodou.
S tou mapou najdeme poklad snadno.
Správný pirát nosí tričko s pruhy.
S předložkou S se můžeme setkat také u 4. pádu. Jedná se především o knižní výrazy být s to (být schopen, umět) a kdo s koho. Někdy ji najdeme také u 2. pádu v případech, které jsme si už popsali o předložky Z.
procvičení: https://www.mojecestina.cz/article/2012092806-test-psani-predlozek-s-z-1
Nová látka - procenta, základ a výpočet procentové části.
Zatím nic nepočítejte, domluvíme se na online hodině.
Trávicí soustava
Trávicí ústrojí začíná dutinou ústní, přechází v hltan a pokračuje jako několik metrů dlouhá, různě pro svoji činnost uzpůsobená trubice. Jejími částmi jsou: jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo a konečník. K trávicímu ústrojí patří také játra a slinivka břišní.
Dutina ústní
Je ohraničena rty, tvářemi, měkkým a tvrdým patrem a jazykem. Ústí sem velké množství slinných žláz, z nichž jsou největší žláza příušní, podjazyková a podčelistní. Zuby slouží k rozmělňování přijímané potravy. Chrup tvořený z mléčných zubů obsahuje 8 řezáků, 4 špičáky a 8 stoliček. Celkem 20 zubů. Chrup tvořený zuby trvalými obsahuje celkem 32 zubů; 8 řezáků, 4 špičáky, 8 zubů třenových a 12 stoliček, včetně 4 zubů moudrosti.
Hltan a jícen
Spojují dutinu ústní se žaludkem. Žaludek je vakovité rozšíření trávicí trubice. V žaludku se spolykaná potrava mísí se žaludeční šťávou, která obsahuje kyselinu solnou (chlorovodíkovou) a pepsin. Kyselina solná okyseluje žaludeční obsah a umožňuje působení pepsinu, který štěpí složité bílkoviny na jednodušší látky, sráží mléko a napomáhá jeho trávení v žaludku. Ze žaludku je trávenina postupně a v malých dávkách vypouštěna do tenkého střeva.
Tenké střevo
Trubice dlouhá 4-5 metrů. Ve sliznici má velké množství drobných žlázek produkujících trávicí enzymy. Do tenkého střeva ústí dva vývody velkých žláz, jater a slinivky břišní. V tenkém střevě dochází ke vstřebávání živin, které jsou krví odváděny do jater.
Játra
Jsou největší žlázou v těle. Probíhá v nich zpracovávání látek vstřebaných do krve z tenkého střeva. V játrech se tvoří žluč, která se před vyplavením do tenkého střeva hromadí ve žlučovém měchýři. Žluč je nezbytná pro trávení tuků.
Slinivka břišní
Vylučuje do tenkého střeva sekret obsahující enzymy nezbytné ke konečnému trávení cukrů, tuků a bílkovin.
Tlusté střevo
Má obsah zprvu tvořený nestrávenými a nezahuštěnými zbytky potravy. Jeho obsah se postupně zahušťuje a činností bakterií přeměňuje. Nestrávené a zahuštěné zbytky potravy se v konečníku ještě více zahušťují, hromadí a tvoří stolici. Smrštěním konečníku je stolice vyloučena ven.