Poezie

Poezie

je psána ve verších, které se spojují do slok. Verše se mohou, ale nemusí rýmovat, mívají určitý rytmus. Často se v ní vyskytují nezvyklé výrazy. Může být lyrická (vyjadřuje pocity) nebo epická (popisuje děj).

Co je to verš?

Verš = jeden řádek básně

Co je to rým?
Rým = zvuková shoda jedné nebo více slabik na konci veršů

Co je to sloka?

Vzniká spojením jednotlivých veršů a představuje obvykle nějaký myšlenkový celek. Od ostatních slok je vizuálně oddělená.

VERŠ VÁZANÝ

Jedná se o báseň, které má jasné schéma. Prostě se určité řádky rýmují s jinými podle toho, které se rýmují s kterými, rozlišujeme různé druhy rýmů.

Základní druhy rýmu

Rým střídavý (abab) Je asi nejpoužívanějším pro svou lehkost porozumění a možnost využití v písňových textech. Je to takový rým, ve kterém se sudý verš rýmuje se sudým a lichý verš se rýmuje s lichým. Jinak řečeno rým tvoří 1. verš se 3. veršem a 2. verš se 4. veršem. Vzorcem pro tento rým je pak abab. Například:

Zemřela matka a do hrobu dána, (a)
siroty po ní zůstaly; (b)
i přicházely každičkého rána (a)
a matičku svou hledaly. (b)
(Karel Jaromír Erben: Kytice)

Rým sdružený (aabb) je takový rým, ve kterém se rýmují dva po sobě jdoucí verše. Shoda nastává mezi dvěma sousedícími verši. Tomuto rýmu odpovídá vzorec aabb. Například:

Okolo lesa pole lán, (a)
hoj jede, jede zase pán; (a)
na vraném bujném jede koni, (b)
vesele podkovičky zvoní. (b)
(Karel Jaromír Erben: Zlatý kolovrat)

Rým obkročný (abba) je takový, ve kterém se rýmuje 1. verš se 4. veršem a 2. verš se 3. veršem. Vzorec pro tento rým je abba. Například:

Král Karel s Buškem z Vilhartic (a)
teď zasedli si k dubovému stolu - (b)
ti dva už pili mnohou číši spolu (b)
a zapěli si z plných plic. (a)
(Jan Neruda: Balady a romance)

Rým přerývaný (abcb) je takový rým, ve kterém se rýmují pouze sudé verše a liché zůstávají bez rýmu. Jinými slovy v tomto rýmu se rýmují pouze 2. verš se 4. veršem, 1. a 3. verš jsou bez rýmu. Vzorec pro tento rým je abcb. Například:

Jenž čeká, zdali víno jeho (a)
se do brázd vyschlých rozleje, (b)
na snivých květech v jiných světech (c)
zda zavěsí své krůpěje. (b)
(František Gellner: Po nás ať přijde potopa)

VERŠ VOLNÝ

Způsob psaní veršů, který nevyužívá rýmy, verše nemají stejný počet slabik a často ruší interpunkci. Někdy se ale alespoň část textu rýmuje.

Některé holky si myslí
že svět je černý kožíšek, no vážně
některé holky si myslí
že svět je kožíšek
a pro ně na míru
kup mi ho, co ti to udělá
krásně se krásně chundelá
(Josef Kainar: Blues o černém kožíšku)

Ptáci po tisících létají ke světlům
po tisících padají po tisících se tříští
po tisících oslepeni po tisících sraženi
po tisících umírají

Strážce to nemůže už dál snášet
má příliš rád ptáky a řekne
Ať táhne k čertu tahle řezničina!

A všechno pozhasíná.
(Jacques Prévert - Strážce majáků má ptáky příliš rád)

Většinou je ale verš opravdu volný.

O sobě zpívám, o prosté jednotlivé bytosti,
Ale pronáším slovo demokratičnost, slovo En-Masse.
O tělesnosti od hlavy k patě zpívám,
Nejen výraz tváře, nejen mozek je hoden Múzy,
pravím, že celá bytost je daleko cennější.

O ženě stejně jako o muži zpívám.
O životě nesmírném ve vášni, tepu a síle,
Radostném, svobodném, stvořeném podle zákonů božích,
O moderním člověku zpívám.
(Walt Whitman: Stébla trávy)