Podmět
14.03.2022
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti. Spolu s přísudkem je základním větným členem.
Slovní druhy v podmětu
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, v pozici podmětu se však může uplatnit libovolný slovní druh.
Příklady:
Otec (podstatné jméno) pracuje.
Poslední (přídavné jméno) se připraví.
Chybovat (infinitiv slovesa) je lidské.
Ne (částice) je mé poslední slovo.
To tvé věčné ale (spojka) mě unavuje.
Typy podmětu
Nevyjádřený podmět
V češtině je podmět často nevyjádřený. V 1. a 2. osobě je nevyjádřený podmět základním typem podmětu; osobu zpravidla jednoznačně určuje koncovka slovesa:Dokážu to (první osoba). Dokážeš to (druhá osoba). Podmět se v těchto osobách vyjadřuje pouze tehdy, pokud ho chceme z nějakého důvodu zdůraznit: Ty to dokážeš!
Ve 3. osobě se podmět nevyjadřuje, pokud je znám z předchozí situace nebo kontextu. Často se nevyjadřuje všeobecný podmět, který označuje nekonkrétní osobu nebo skupinu osob: Byla tak lehká, že by ji na jedné ruce unesl ("někdo"). Tak nám zabili Ferdinanda ("oni"). Nevyjádřený je také podmět neurčitý: Hrklo ve mně. Je mi chladno.
Rozvitý podmět
Podmět, na nějž se neváží další větné členy se nazývá holý: Petr jede na kole.
Podmět s dalšími větnými členy je rozvitý podmět neboli podmětová část věty: Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin.
Pokud je v podmětu spojeno několik výrazů, které označují různé jevy skutečnosti, jde o podmět několikanásobný.
Jednotlivé členy několikanásobného podmětu mohou být navzájem spojeny různými způsoby:
Petr, Pavel a Adam mě mají rádi.
To okno rozbil buď Petr, nebo Anička.
Ne my, ale naše děti ponesou následky.
Tatínek s maminkou jdou spát.