Podmět
co je podmět
Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje.
Maminka vaří.
Děti si hrají.
Brankář chytil míč.
Vlak houká.
V dálce se ozývala bouřka.
Někdy může ale vyjadřovat také nositele děje nebo stavu, tedy věci, zvířata, osoby apod., které nesou nějakou vlastnost nebo stav. Například:
Voda je studená.
Jirka byl rozzlobený.
David ještě včera chraptěl.
Domácí úkol byl těžký.
Děti jsou lechtivé.
V některých případech také označuje cíl děje, a to pouze a jen v případě, že je součástí věty v trpném rodě. Možná to takto zní strašně zamotaně, zkusme si to tedy vysvětlit na jedné konkrétní větě. Máme například větu:
Babička byla sežrána vlkem.
Podmětem věty je slovo babička, přestože děj vykonaný v přísudku sama nevykonávala. Jen těžko si lze představit, že se babička rozeběhla vstříc vlkovi a s úsměvem mu skočila do chřtánu. Kdepak, činnost v přísudku vykonal vlk. Ale protože je podmět vždy v 1. pádu (k tomu se hned dostaneme podrobněji) a věta je v trpném rodě, víme, že podmětem bude slovo babička, a ne vlk.
Podobně u dalších vět v trpném rodu.
Lev byl zastřelen lovci.
Míč byl hozen do vzduchu.
Dopis byl orazítkován.
Káva je uvařena.
Jak ho najdeme (poznáme)
Podmět bývá většinou v 1. pádě, proto se na něj také ptáme
otázkou pro 1. pád, tedy kdo, co?.
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička.
věta ptáme se podmět věty
Maminka vařila oběd. Kdo, co vařil? maminka
Mraky se rozplynuly. Kdo, co se rozplynul? mraky
Auto se samo rozjelo. Kdo, co se rozjel? auto
David je nemocný. Kdo, co je nemocný? David
Dítě bylo neseno. Kdo, co byl nesen? dítě
Čím může být podmět vyjádřen?
Podmět může být vyjádřen
podstatným jménem
maminka šije pes štěká moudrost je neocenitelná
zájmenem
oni nepřijdou já to neudělal to není fér
přídavným jménem
vyhráli žlutí mladí tancovali nová vždy neznamená lepší
číslovkou
dva už dorazili třetí ani nepozdravil několik jich ještě nepřišlo
slovesem v infinitivu
žít je krásné lhát je špatné mluvit s plnou pusou je neslušné
citoslovcem
ozvalo se pšt bylo slyšet ostré haf z košíku se ozvalo mňau
Pokud můžeme jednoznačně označit podmět, jedná se o podmět vyjádřený. Jestliže není podmět v textu přímo napsán a poznáme ho z kontextu (v předešlé větě, podle tvaru přísudku), jedná se o podmět nevyjádřený (zpíval). Rozlišujeme také všeobecný podmět, o tom mluvíme, pokud nemůžeme určit, kdo přesně činnosti v přísudku vykonával (například hlásili to v rozhlase).
Podmět ve větě většinou podtrháváme rovnou čarou, ve větném rozboru ho ještě označujeme zkratkou Po.
Pamatujte si, že
- podmět je většinou v 1. pádě
- vyjadřuje, kdo nebo co vykonával děj v přísudku
- kromě konatele děje může vyjadřovat také nositele stavu či vlastnosti (hroch je unavený) nebo být cílem této činnosti (hroch je focen návštěvníky)
- cíl děje může podmět vyjadřovat jen ve větách v trpném rodě
- ptáme se na něj otázkou pro 1. pád a případně přísudkem
Jaké jsou druhy PODMĚTU:
Vyjádřený podmět: Pavlína přečetla spoustu knih.
Nevyjádřený podmět: [ ona ] Přečetla spoustu knih.
Vyjádřený podmět může být:
Podmět holý:Pavlína přečetla spoustu knih.
Podmět rozvitý: Paní učitelka Pavlína přečetla spoustu knih.
Podmět několikanásobný: Pavlína a Jiřina často čtou.
Příklady PODMĚTU ve větě:
- Náš tatínek dobře řídí.
- Sousedovic kočka se ztratila.
- Kovy je český youtuber.
- Určovali jsme druhy podmětu. [ my ]
- Jeníček a Mařenka zabloudili v lese.
- Na východě se pomalu začaly objevovat první paprsky.
.
Věty bez podmětu:
- podmět se zdá být nevyjádřený [ ono, to ]
- Celou noc sněžilo.
- Svítá.
- Chtělo se mi spát.
- Do Prahy je možno jet vlakem.
- Mohlo by být teplo.