Obratlovci - Ptáci

Vyvinuli se v druhohorách z plazů (blízcí příbuzní dinosaurů). Jsou dobře přizpůsobeni k letu.

Pokryv těla je přizpůsoben k letu a udržení stálé tělesné teploty. Kůže je tenká a suchá,

s jedinou kožní žlázou - kostrční žlázou (na zakrnělém ocasu, promašťuje peří). Z kůže

vyrůstají pera z rohoviny. Menší pera prachová slouží jako tepelná izolace - udržují stálou

teplotu těla (přibližně 41 °C). Větší pera obrysová (viz obrázek vpravo) mají plochý prapor

tvořený drobnými paprsky s háčky. Podle tvaru praporu se obrysová pera rozlišují na krycí,

rýdovací (na ocase) a letky (na křídlech).

Kostra je pevná a lehká, kosti jsou duté a vyplněné vzduchem. Mohutně je vyvinuta hrudní (prsní) kost, na níž se upínají létací svaly.

Přední končetiny jsou přeměněny na křídla.

Svalstvo je velmi dobře vyvinuto. Nejmohutnější jsou létací svaly.

Trávicí soustava začíná bezzubými čelistmi a zrohovatělou ústní dutinou. Jícen zrnožravých ptáků je často

rozšířen ve vole (skladování a změkčování potravy). Žaludek je rozdělen na dva oddíly - žláznatý žaludek

(chemické natrávení) a svalnatý žaludek (mechanické rozmělnění). Střevo ústí do kloaky.

Dýchací soustava je nejvýkonnější ze všech obratlovců. Vzduch putuje z nosní dutiny přes hrtan do

průdušnice. Zde je umístěno zpěvné ústrojí. V plicích vzduch putuje přes průdušky a průdušinky do velkých

vzdušných vaků, odkud se vrací zpět. Toto uspořádání umožňuje rychlejší proudění vzduchu v plicích a

dokonalejší využití kyslíku.

Také cévní soustava je velmi výkonná. Srdce je nejvýkonnější ze všech obratlovců.

Vylučovací soustavu tvoří protáhlé ledviny a močovody. Moč je kašovitá (podobně jako u plazů) a po

zaschnutí je bílá.

Ze smyslových orgánů je nejlépe vyvinut zrak (nejdokonalejší ze všech obratlovců). Dobře vyvinutý je

také sluch (na rozdíl od savců však chybí boltec). Čich, chuť a hmat jsou vyvinuty méně.

plíce se vzdušnými vaky

Rozmnožování: Oplození je vnitřní. Před nakladením je vlastní oplozené vajíčko obaleno pomocnými obaly (bílek, papírová blána,

tvrdá vápenatá skořápka). Při vývoji ve vejci se kolem zárodku vytvářejí zárodečné obaly. Pro vývoj je nutné, aby rodiče vejce

zahřívali. U ptáků je dobře vyvinuta péče o mláďata. Z tohoto pohledu lze ptáky rozdělit do dvou skupin - ptáci krmiví (z vajec se

líhnou holá mláďata a rodiče je krmí) a ptáci nekrmiví (líhnou se opeřená mláďata, rodiče je nekrmí)

Ptačí tahy: Stálí ptáci (vrabci, holubi...) se po celý rok zdržují na jednom místě. Tažní ptáci (čáp, vlaštovka...) odlétají na zimu do

míst, kde najdou dostatečné zdroje potravy.

Významné skupiny ptáků:

běžci

− měkké peří, málo vyvinutá křídla, nelétají

zástupci: pštros dvouprstý (Afrika), nandu (Jižní Amerika), emu (Austrálie)...

tučňáci

− křídla slouží k veslování ve vodě, žijí pouze na jižní polokouli (Antarktida)

brodiví

− dlouhé nohy bez plovacích blan, krmiví, živí se hlavně vodními živočichy

zástupci : čáp, volavka...

vrubozobí

− husté prachové peří, mohutná kostrční žláza, krátký zobák s filtračními vroubky, nekrmiví

zástupci: labuť velká, husa velká, kachna divoká...

dravci

− zahnutý zobák, zahnuté drápy, krmiví

ČR: káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná (v Praze velmi hojná), sokol obecný (velmi vzácný), orli

cizokrajní: supi (živí se mršinami, žijí v Africe, jižní Evropě a Asii), kondoři (žijí podobně jako supi, žijí v Americe)

hrabaví

− tupé a široké drápy, samci mají ostruhy, špatní letci, převážně se živí semeny, nekrmiví

zástupci: bažant (pochází z Asie), koroptev, křepelka, páv, krocan, kur domácí (vyšlechtěn z asijského kura bankivského)

měkkozobí

− měkké ozobí, živí se převážně semeny, krmiví, v přírodě hnízdí ve skalách, hojní ve městech

zástupci: holub, hrdlička

papoušci

− mohutný zobák, obratný jazyk, živí se plody a semeny, krmiví

zástupci: andulka (Austrálie), korela (Austrálie), žako (Afrika), ara (Jižní Amerika), amazoňan (Jižní Amerika)...

sovy

− noční draví ptáci (s dravci nejsou příbuzní), měkké peří, hnízdí v dutinách, krmiví

zástupci: puštík obecný, kalous obecný, výr velký, sýček obecný...

šplhavci

− dlátovitý zobák, dlouhý jazyk, potravu sbírají pod kůrou stromů, hnízdí v dutinách, krmiví

zástupci: strakapoud, datel...

pěvci

− mohutně vyvinuté zpěvné ústrojí, krmiví

hmyzožraví (tenký zobák): sýkora, vlaštovka, jiřička...

býložraví (mohutný zobák louskání semen): pěnkava, vrabec...

všežraví: skřivan, kos, slavík, špaček, havran (na zimu se stahuje do měst), vrána, straka, sojka...

Cvičení na téma - ptáci - 

https://www.skolasnadhledem.cz/profil/2-stupen/881-prirodopis/69-7-rocnik/964-ptaci