Obratlovci - Obojživelníci

Obojživelníci patří mezi studenokrevné obratlovce.
Jsou to živočichové, kteří mohou žít ve vodě i na souši.

Mezi obojživelníky patří :

ŽÁBY ČOLCI MLOCI

dělíme je na

• bezocasí obojživelníci
• ocasatí obojživelníci

Povrch těla

Povrch těla obojživelníků je pokryto vlhkou, holou kůží bez šupin,
chlupů. Kůže obsahuje velké množství slizových žláz. Sliz udržuje
pokožku stále vlhkou a zabraňuje tak vyschnutí živočicha.

1. ROZMNOŽUJÍ SE

Vajíčka obojživelníků nejsou chráněna jako třeba u plazů kožovitou nebo u ptáků vápenitou skořápkou. Jsou obalena rosolovitou hmotou, která chrání vajíčka před vyschnutím.

2. MLÁĎATA ROSTOU A VYVÍJEJÍ SE

Z vajíček se líhnou pulci.

Pulci nejsou příliš podobní dospělým jedincům, spíše se podobají malým rybkám. Ve vodě se pohybují pomocí ocásku, dýchají žábrami.

Později pulcům narostou nohy, ve většině případů narůstají nejprve zadní, pouze mlokům se vyvíjí napřed přední. Postupně jim mizí žábry a vyvíjí se plíce.

Po skončení vývoje vylézají dospělí jedinci z vody.
Většina druhů žab potřebuje k přežití vodu nebo alespoň vlhké
prostředí, nepobývá ve vodě trvale.

3. DÝCHÁNÍ

Vylíhlí pulci dýchají žábrami. Postupně jim mizí žábra a vyvíjejí se plíce.
Dospělí jedinci dýchají plícemi, ale také celým povrchem těla.

4. PŘIJÍMAJÍ POTRAVU

Pulci jsou většinou býložraví (živí se vodními rostlinami...)

Všichni známí obojživelníci jsou masožraví. Živí se různými druhy bezobratlých živočichů. Velké druhy žab loví i drobné obratlovce.

Na souši loví většina obojživelníků pomocí jazyka, který je lepkavý a žáby ho dovedou hbitě vymrštit.

5. REAGUJÍ NA ZMĚNY TEPLOTY PROSTŘEDÍ

Mnozí obojživelníci jsou aktivní v noci, den tráví v úkrytu. Vyhýbají se tak vyšším denním teplotám a možnosti napadení svými přirozenými nepřáteli. V zimě obojživelníci nejsou aktivní a nepřijímají potravu. Někteří přezimují zahrabáni v bahně na dně vody, někteří vyhledávají úkryty na souši.

6. POHYBUJÍ SE

Žába se pohybuje po souši pomocí přískoků a skoků, které provádí pomocí silných zadních nohou.
Nejdelší zaznamenaný skok žáby
na souši byl 5 metrů. 

Testík pro kontrolu znalostí - https://www.skolasnadhledem.cz/profil/2-stupen/881-prirodopis/69-7-rocnik/960-obojzivelnici/961-obojzivelnici