Lidová slovesnost

Ústní lidová slovesnost - vzniká od nejstarších dob, ještě před písmem, pokračuje do současnosti znaky: tradována ústně, může být zpětně zapsána spontánnost anonymita kolektivnost variabilita (existence různých verzí) 

Funkce: zábavnost poučná soudržná (drží lid pohromadě) udržuje tradice 

žánry: pohádky, legendy, pověsti humorné příběhy ze života strašidelné, pověrečné historky přísloví, pranostiky, rčení, hádanky, zaříkání, zaklínadla, vtipy 

lidové písně (pracovní, milostné, svatební, žertovné, verbovní, vojenské, zbojnické, ukolébavky, koledy...) 

lidové divadlo 

dětský folklor (rozpočitadla, říkadla, hry) 

psaný folklor - nápisy či verše na domech, dveřích, džbánech, šátcích... 

Použití - Při práci (na poli, v zimě při draní peří, tkaní, opravách nářadí...) - Ve svátečních chvílích (advent, velikonoční období, svatba...) i při smutku (loučení - odchod na vojnu, do války, smrt...) - Při křesťansko-lidové tradici (pouti, čarodějnice, svatojánské slavnosti...) - Při pozorování počasí, ročních dob, přírody... (pranostiky) - K výzdobě i ochraně domů (zaříkání proti nemocem, nápisy nade dveřmi...)