Kytovci

Kytovci nejsou schopni delšího života mimo vodu. Mají typický hydrodynamický tvar, měkkou, lysou a citlivou pokožku. Přední končetiny jsou přeměněny v ploutvovité orgány, které jsou pohyblivé jen v ramenním kloubu. Články prstů jsou zmnožené. Zadní končetiny včetně pánve zakrněly. 

Vodorovná ocasní ploutev není podepřena kostrou, má jen vazivovou výztuhu. Klíční kosti kytovcům chybí. Podle stavby chrupu se dělí na ozubené (Odontoceta) a kosticovce (Mystacoceta).

Kytovci mají poměrně dobrý zrak, který je uzpůsobený k vidění ve vodě. Lidský zrak je však mnohem lepší. Čich je u kytovců zcela potlačen, zato chuť je dobře vyvinuta. 

Pokud jde o hmat, kůže obsahuje mnoho citlivých hmatových buněk, chlupy na hlavě a na těle plní funkci hmatových vousů, které mají podobnou funkci jako postranní čára u ryb. 

Sluch mají kytovci výborný. Lidé vnímají frekvence zvuku mezi 16 Hz až 20 kHz. Naproti tomu kytovci využívají frekvence o rozsahu 15 Hz až 280 kHz. Nižší frekvence vydávají hrtanem, přičemž lze pozorovat vypouštění vzduchových bublinek z dýchacího otvoru. Tyto zvuky slouží především ke komunikaci. Vysoké frekvence tvoří tzv. divertikula - vzduchové váčky. V nich je proháněn vzduch, čímž vzniká zvuk o vysoké frekvenci. Vzduch se přitom nemusí vydechovat. Vysoké zvuky slouží k echolokaci, a tím i k orientaci.