Jan Amos Komenský - úvod

Jan Amos Komenský (1592 - 1670)

- světově uznávaný, Čechách opomíjený

- činy renesanční člověk, dobou barokní

- jako praktik i teoretik působil v oblasti náboženství, výuky, výchovy, jazykovědy, kromě

vědeckých děl psal i praktické učebnice (jeho jazykové učebnice byly oblíbené už za jeho

života), považován za zakladatele moderní pedagogiky, po právu nazýván Učitel národů

- stanovil zásady vyučování, které platí dodnes

- místo narození není známé (přivlastňují si ho tři místa - Uherský Brod, Nivnice a Komňa),

otec byl měšťan a významný člen Jednoty bratrské

- Jan začíná studovat ve Strážnici, pak v Přerově (latinské gymnázium), v Herbonu (vysoká

škola)

- navštěvuje Amsterdam a Heidelberg, vrací se do Přerova, stává se rektorem latinské školy

- 1616 vysvěcen na kazatele, odchází do Fulneku - zde působí Jednota bratrská, která tu

zřizuje školu - stává se jejím rektorem a kazatelem Jednoty bratrské, poprvé se žení (žena i

obě děti tu r. 1622 na mor umírají)

- vytváří tu několik děl a také mapu Moravy, vydanou posléze roku 1627

- r. 1621 musí Fulnek opustit (odmítl přestoupit ke katolictví) a skrývat se - pod ochranou

Karla st. ze Žerotína

- usazuje se v Brandýse nad Orlicí, žení se podruhé, má 4 děti - po dceři Alžbětě žijí dodnes

potomci

- 1628 už musí opustit zemi, odchází do polského Lešna (Lešno se stává střediskem exulantů,

Komenský stále doufá, že se brzy vrátí domů - proto píše česky)

- je zvolen biskupem a písařem, krátce nato rektorem gymnázia

- obrací svou pozornost k pedagogice, píše učebnice a chystá plán na reorganizaci školství

- vzniká velká část jeho děl, např. Velká didaktika (později přepracoval do latiny j.

Didactica magna), Brána (někdy Dvéře) jazykům otevřená, Informatorium školy

mateřské (rady matkám k předšk. výchově)

- díla mu zajistila ohlas po celé Evropě, je zván na univerzity i šlechtické dvory,

- prostřednictvím těchto nabídek může rozšířit svůj vliv a své myšlenky

- 1642 odchází do Švédska a 1651 do Maďarska (reformovat školství a psát učebnice), v

Maď. vznikly Svět v obrazech a Škola hrou

- 1648 se vrací do Lešna, umírá mu žena, znova se žení a po uzavření Vestfálského míru se

loučí s vlastí a církví spisem Kšaft umírající matky jednoty bratrské (ví, že domů už se

nevrátí) (vyjadřuje víru, že se odkazu Jednoty ujme český a moravský lid, postava matky je

symbolem Jednoty odsouzené k zániku, ale matka ve své závěti odkazuje hlavní myšlenky

příštím generacím (kšaft = závěť))

- při polsko-švédské válce 1656 a požáru Lešna přišel téměř o všechen majetek i cenné

rukopisy, musí z Polska prchnout, ztrátu nesl velice těžce a nikdy se z ní zcela nevzpamatoval

- uchyluje se do Amsterodamu a prožije tu posledních 14 let života

- v Amsterdamu byla vydána polovina z celého Komenského díla

- zemřel po dlouhodobých zdravotních problémech, pohřben je v Naardenu

Hlavní pedagogické názory

- výchova dítěte má tři hlavní cíle:

poznat sebe a svět - vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech

ovládnout sebe - výchova mravní

povznést se k Bohu - výchova náboženská

- vzdělávání nikdy nekončí, je neustálé

- klade důraz na význam kázně, odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je

připouští

- rodiče a učitel mají být vhodným příkladem

- doporučuje vhodnou stravu, hygienu, střídání práce s odpočinkem, dostatek spánku (8 hod.)

navrhoval tuto školskou organizaci:

0 - 6 let má být dítě vychováváno doma (škola mateřská)

6 - 12 škola obecná - měla by být v každém městě i vesnici, pro chlapce i dívky, vyučuje se

čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie (učení o přírodě a společnosti), zpěv, ruční

práce, vyučování probíhá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne.

12 - 18 škola latinská - měla by být v každém městě - základem vzdělání je sedmero

svobodných učení (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie

a muzika), přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika a jazyky jako latina a řečtina,

doporučuje i němčinu, aby se každý dorozuměl se svými sousedy

18 - 24 akademie - měla by být v každé zemi - bohosloví, práva, medicína, filosofie

(vysokou školu nazývá akademie, protože univerzity byly katolické, chtěl je tedy

odlišit)

Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat

při výuce samé aplikoval tyto zásady:

zásada názornosti (ne zpaměti učit se něco, čemu nerozumí)

zásada systematičnosti a soustavnosti - učivo by na sebe mělo navazovat, nejen

v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi, od nejjednoduššího ke složitějšímu

zásada aktivnosti - žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi

zásada trvalosti - je třeba soustavně učivo opakovat

zásada přiměřenosti - učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí

Dílo:

- psal česky, latinsky i německy

- z mnoha různých oborů, většinou odborné práce (učebnice a traktáty)

-jediná beletristická kniha - Labyrint světa a ráj srdce

(nejslavnějšího česky psaného dílo 17. století)

- dále se zachovala jeho korespondence s přáteli, vědci, státníky

- vedl si deníky, které se z části dochovaly

- sbírky duchovních písní, upravoval staré bratrské písně, překládal z němčiny a polštiny

(uspořádal kancionál - kniha žalmů a duchovních písní)