J. A. Komenský

Jan Amos Komenský

DĚTSTVÍ A STUDIA

Jan Komenský se narodil v Uherském Brodě na Moravě v roce 1592. Krásné dětství mu skončilo ve

dvanácti letech, kdy oba jeho rodiče zemřeli. Starala se o něj nejprve teta a později lidé ze

společenství věřících Jednoty bratrské. Ti rozpoznali Janovo nadání a vyslali ho na studia do

Hernbornu. Po studiích se vrátil na Moravu, stal se učitelem a knězem, později biskupem Jednoty

bratrské. Přijal jméno Amos.

RODINA

Ve Fulneku se poprvé oţenil. S manţelkou Magdalénou měl syna. Na cestě bylo druhé dítě, kdyţ

ho postihla další ţivotní tragédie. K městu se blíţilo vojsko španělských ţoldnéřů, kteří zabíjeli

nekatolické duchovní. Komenskému se podařilo uprchnout a skrývat v lesních a horských

samotách. Po několika měsících mu došla zpráva, ţe na mor zemřela ţena a obě jeho děti. Několik

let pak ţil na Moravě pod ochranou přátel. Oţenil se podruhé. Se ţenou Dorotkou měl čtyři děti.

VE VYHNANSTVÍ

Evropa na počátku 17. století byla rozdělená na dvě velké skupiny věřících, katolickou Itálii,

Španělsko, Rakousko - Uhersko a země protestantských církví Anglii, Francii, Švédsko... Spory

mezi oběma uskupeními sílily, aţ nakonec v roce 1618 přerostly ve vojenské střetnutí, třicetiletou

válku. Čechy stály uprostřed s věřícími jednoho i druhého tábora. Bitva na Bílé hoře roku 1620

skončila tragickou poráţkou protestantské větve. Vlády nad zemí se ujali Habsburkové. Nekatoličtí

věřící byli nuceni buď opustit zemi, nebo přijmout katolickou víru. Komenský s početnou skupinou

rodin českých bratří v roce 1628 Čechy opustil. Útočiště našel v polském Lešně.

LEŠNO

V Lešně začal Jan Amos opět učit, brzy se vypracoval na rektora zdejšího gymnázia. Nespokojený

se zastaralým způsobem vzdělávání začal psát nové učebnice pro výuku latiny, v té době

nejrozšířenějšího světového jazyka. Komenského učebnice a výukové metody se brzy staly velmi

populární. Ţáci se cizí jazyk učili snadno, navíc je výuka i bavila. Učili se pomocí obrázků a hrou -

divadelní hrou. Zájem rostl, učebnice byly překládány do mnoha jazyků, Brána jazyků se stala

dokonce hned po bibli druhou nejprodávanější knihou sedmnáctého století.

ZAHRANIČNÍ CESTY

Komenskému se otevřely dveře do Evropy: Anglie, Nizozemí, Švédsko, Uhry... Naskytla se mu

nejen příleţitost šířit nové názory na vzdělávání, ale také hledat zahraniční pomoc pro porobené

Čechy. Společně s uznávanými evropskými učenci byl vyzván, aby pracoval na díle, které by

ukázalo cestu k lepšímu uspořádání světa bez válek, útlaků a utrpení. V roce 1641 přijal pozvání

parlamentu na pobyt v Anglii, kde měl o nápravě světa rokovat s dalšími jedenácti učenci. Brzy

nato ho poţádali Švédové o pomoc s reformou švédského školství a Maďaři o zaloţení škol nového

typu v Uhrách.

KONEC ŢIVOTA

Na konci ţivota se Komenskému rozplynula nejen vidina návratu do vlasti, ale i moţnost jakkoliv

ovlivnit politické uspořádání Evropy. Naděje na náboţenskou svobodu v českých zemích vyhasla,

Čechy zůstaly katolické pod habsburskou nadvládou. Další z řad tragédií v jeho ţivotě byla smrt

jeho druhé ţeny a poţár v Lešně, při kterém shořela část jeho celoţivotního díla. Poslední roky

ţivota strávil Komenský v klidném Amsterdamu. Potřetí se oţenil. V kruhu rodiny a pod ochranou

mecenášů pracoval na svém vrcholném díle Všeobecné poradě o nápravě věcí lidských. Spis

nedokončil, ale i ty části, které vytvořil, obsahují tolik moudrých myšlenek, ţe byly oporou a

posilou pro lidi mnoha generací.

Jan Amos Komenský zemřel. Pochovaný je v kostele v Naardenu poblíţ Amsterdamu.

Dostal přízvisko učitel národů.