Interpunkce I. Čárky v souvětí
Na lekci jsme řešili, kdy v souvětí napsat čárku a kdy ne. Tahle pravidla platí pro psaní čárek v souvětí:
1. Čárky v souvětí souřadném
V souvětí souřadném čárka vždy odděluje jednotlivé věty (podmět + přísudek, podmět + přísudek...) a píše se před spojkou. Výjimku tvoří spojky a, i, nebo, či, před nimi se čárka nepíše, pokud jsou spojované věty v poměru slučovacím. Pokud jsou věty v jiném poměru, píše se čárka i před těmito spojkami. Mezi zdvojenými spojovacími výrazy (ani - ani, buď - nebo, jednak - jednak...) se čárka píše vždy.
Příklady:
- Seděl na židli a smál se. (poměr slučovací)
- Ráno nespěchal, a tak mu ujel autobus. (poměr důsledkový)
- Buď to půjde po dobrém, nebo to půjde po zlém. (poměr vylučovací)
2. Čárky v souvětí podřadném
Čárky v souvětí podřadném oddělují větu hlavní od věty vedlejší. Vedlejší věty mohou být uvozeny:
- podřadicími spojkami: aby, když, protože, jestliže, -li, pokud, takže, že...
- vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí, jenž...
- příslovci: kam, kde, kdy, jak, proč, dokud, odkud, kamkoliv...
Příklady:
- Viděl, že je venku hezky.
- Nevím, kdo to udělal.
- Šel, kam ho nohy nesly.
3. Čárky v souvětí s vloženou vedlejší větou
Je mnoho možností, jak a kam může být vedlejší věta vložena. Obecně platí, že se odděluje z obou stran čárkami.
Příklady:
- Pes, který štěká, nekouše. (Jedna věta je roztržená a je do ní vložená věta jiná, která je z obou stran oddělena čárkami. Věta řídící je: Pes nekouše. Vložená věta vedlejší je: který štěká.)
- Seděl na židli, která neměla opěradlo, a koukal před sebe. (Věta vedlejší vložená mezi dvě věty hlavní.)
- Protože slyšeli, že bude pršet, zůstali doma. (Věta vedlejší vložená mezi větu vedlejší a větu hlavní.)
4. Čárky v souvětí s více větami:
Čárky oddělují jednotlivé věty (podmět + přísudek, podmět + přísudek...). Čárky se píší před spojkami, pokud ve větě jsou. Při psaní čárky je nutno si ujasnit:
- jaké jsou jednotlivé věty v souvětí,
- jaká je mezi nimi závislost (tzn. věta hlavní a věta vedlejší, 2 věty hlavní, 1 věta hlavní a více vět vedlejších...),
- jaký je vztah mezi větami (slučovací - pak se čárka nepíše před spojkami A, I, ANI, NEBO, ČI; jakýkoli jiný vztah - pak se čárka obvykle píše),
- ujistit se, jestli není v souvětí nějaká věta vedlejší vložená.
Příklady:
- Tři sudičky stály nad kolébkou a jedna říkala ostatním, že zapomněla, co dítěti chtěla předpovědět. (4 věty, první 2 jsou věty hlavní ve vztahu slučovacím a pak 2 věty vedlejší uvozené spojkou ŽE a zájmenem CO).
Když váháš, pomůže ti udělat si graf věty. Příklady, které jsme dělali na lekci, najdeš v příloze.