Funkce, druhy, spojení kostí
Funkce opěrné soustavy:
zajišťuje oporu těla, předurčuje jeho tvar a velikost;
slouží k ochraně orgánů a tkání;
je důležitý pevný prvek pohybového systému;
zabezpečuje rezervoár minerálních látek (Ca, P);
zajišťuje tvorbu krve → kostní dřeň.
Stavba kosti
okostice;
kostní tkáň;
kostní dřeň.
Povrch kosti - Okostice
- Okostice (periost) tvoří povrch kosti. Je to pevná vazivová blána, která je inervována (tj. vedou do ní nervy a díky tomu je velmi citlivá) a vstupují do ní tepny a žily. Dále:
zajišťuje výživu kosti;
umožňuje růst kostí do šířky;
se na ni upínají svaly;
hojí zlomeniny → srůstání kostí.
Kostní tkáň
- Vnitřní část kosti je tvořena kostní tkání, která je dvojího druhu:
Kompaktní (hutná) → je umístěna na povrchu kosti. Vytváří vrstvy tzv. lamely, které jsou uspořádány do válcovitých útvarů - osteonů (Haversových systémů).
- Houbovitá → umístěna uvnitř kosti. Vytváří sítě a je to takový opěrný systém kosti.
Kostní dřeň
- Je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřek kostí. Existují tři druhy kostní dřeně:
červená kostní dřeň → vzniká z krevních destiček, červených a bílých krvinek. Od narození je ve všech kostech, později zůstává v plochých kostech, tj. lebka, pánev, hrudní kost, žebra, zánártní a zápěstní kosti;
žlutá kostní dřeň → vzniká z červené kostní dřeně prostupováním tukových buněk do kostní dřeně;
šedá kostní dřeň → vzniká ze žluté dřeně následkem ztráty tuku.
VÝVOJ A RŮST KOSTÍ
Kosti vznikají z vaziva nebo chrupavky procesem zvaným kostnatění (osifikace):
z vaziva jsou některé kosti lebky a hrudní koš;
z chrupavky je většina kostí.
Typy kostí
dlouhé (stehenní, pažní);
krátké (zápěstní);
ploché (lopatka);
nepravidelného tvaru (dolní čelist).
Části dlouhých kostí
diafýza - střední část kosti;
epifýzy - konce kosti;
mezi diafýzou a epifýzou jsou růstové (epifyzární) chrupavky, které umožňují kostnatění a růst kosti do délky. Růst do šířky se uskutečňuje díky okostici;
činnost buněk růstových chrupavek řídí růstový hormon (somatotropin) z podvěsku mozkového (hypofýzy).
Spojení kostí
1.Nepohyblivé spojení kostí (pevné)
Pomocí jiné pojivové tkáně:
vazivem (lebka) - švy v mládí;
chrupavkou (stydká spona, meziobratlové ploténky mezi těly obratlů).
Druhotně srůstem kostí (kost křížová, kost kostrční - srostlé obratle, kosti pánve).
2. Pohyblivé (kloubní spojení):
kloub = spojení dvou nebo více kostí dotykem na styčných plochách - kloubní hlavice a kloubní jamka;
styčné plochy jsou chrupavčité;
po obvodu spojeny kloubním pouzdrem (vazivem) - ochrana kloubu, prostoupena sítí vlásečnic a nervovými vlákny;
vnitřní strana kloubního pouzdra = synoviální vrstva ta produkuje kloubní maz → synovii.
Funkce kloubního mazu:
- zmenšuje tření na styčných plochách;
- obsahuje výživné látky pro povrchové chrupavky;
- zajišťuje pevné přilnutí kloubních ploch k sobě;
- zmenšená tvorba synovie => praskot v kloubech.
Dělení kloubů
- klouby jednoduché - spojení dvou kostí;
- klouby složené;
- spojení více než dvou kostí nebo vloženy chrupavčité destičky (menisky) = vyrovnání zakřivení styčných ploch;
- provádění pohybů (ohyb, otáčení) = kolenní kloub;
- druhy kloubů: kulovitý, elipsový, sedlový, válcový, plochý.