Druhy vět podle postoje mluvčího (podle komunikační funkce)

Podle postoje mluvčího ke sdělované skutečnosti (k obsahu věty) můžeme vydělit 3 základní typy vět:

1. Oznamovací – prosté sdělení informace, něco tvrdí, oznamují. Bývají zakončeny tečkou. 

Vlak už přijel. Mám tě rád.

2. Tázací – vyjadřují otázku, dotaz. Bývají zakončeny otazníkem.

• Zjišťovací – odpovídáme na ně ANO/NE. Máš chuť na zmrzlinu? Půjdeme odpoledne do kina?

• Doplňovací – nelze na ně odpovědět ANO/NE, vyžadují další doplnění. V kolik hodin přijdeš? Odkud jsi?
• Vylučovací – v odpovědi vybereme jednu z nabízených možností. (Někdy jsou řazeny mezi doplňovací otázky.) Pojedeme dneska, nebo až zítra? Dáš si koláč, nebo zmrzlinu?

3. Žádací.

• Rozkazovací – vyjadřují rozkaz, výzvu, vybídnutí, zákaz. Bývají zakončeny tečkou či vykřičníkem. Posaďte se. Otevři okno!
• Přací – vyjadřují přání. Bývají zakončeny tečkou či vykřičníkem. Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Nechť tě provází bůh. Kéž bychom vyhráli.

Všechny výše uvedené typy vět může mluvčí pronést se silným citovým zaujetím (radost, údiv, odpor…), jedná se pak o věty zvolací. Tyto věty bývají zakončeny vykřičníkem.