Dobrodružná literatura česká
Česká dobrodružná literatura
Rozvíjela se podobně jako literatura světová, starší autoři ovšem převážně zmizeli v propadlišti dějin. Pojďme se podívat do 20. století.
František Flos psal knihy dobrodružně cestopisné - Lovci orchidejí (román napsaný podle zážitků zámeckého zahradníka). Přestože nikdy nebyl za hranicemi své vlasti, dokázal na základě vyprávění přátel a odborné literatury vytvořit věrohodný obraz cizích zemí, který spojoval s barvitým a dramatickým dějem obsahujícím kromě napětí i morální poselství.
František Běhounek psal dobrodružné i scifi romány, z těch dobrodružných můžeme uvést třeba Trosečníci polárního moře.
Eduard Štorch psal knihy z doby pravěké - Lovci mamutů, Osada Havranů
Rozestavení lovci jsou jako v horečce. Oči se jim blyští a oštěpy, křečovitě svírané, chvějí se jim v rukou. Mnohým z nich stojí na čele krůpěje potu. Vlčí dráp dává znamení zakrákáním, že se vše dobře daří. Také Huňáč se ozývá od řeky krákáním. Mamutík se chystá v úkrytu, že užuž přijde okamžik, kdy zaskočí stádo a požene je do záhuby. Schován za keřem, ostražitě pozoruje každé hnutí mamutů. První mamuti už jsou tu.
Veliký mamut prošlapává cestu mlázím. Kývaje chobotem ze strany na stranu, ulamuje v chůzi ratolesti a strká si je do huby. Mává velikýma ušima a zahání tak obtížné komáry. Za ním ostatní mamuti rozšířili uličku a ušlapali ji tak, že je z ní široká cesta. Jeden mamut se podrbal o strom, a ten se zlomil jako stéblo. Mamutí mládě utrhlo z poraženého stromu chobotem celý vršek; táhne jej po zemi a hraje si s ním. Mamuti jdou zvolna a klidně kupředu - netuší nic. Drobní hraví mamutíčkové se pořád pletou starým pod nohama.
Ještě chvíli - a velký zápas začne. Pojednou zpozoroval Mamutík v zadnějších skupinách stáda živý ruch. Mamuti se tam plaší, vybíhají z prošlapané uličky a hlučně troubí. Tam se něco děje! Co asi mamuty poplašilo? Vlci se přece na mamuty neodváží, ani medvěd neútočí na stádo. Že by snad lev nebo tygr vyšel z horských doupat, přiváben mamutím stádem? Mezi mamuty se šíří zmatek. Několik poplašených zvířat pádí s choboty pozdviženými a vybíhá z prošlapané uličky. Obě postranní skupiny lovců, Vlčího drápu i Huňáčova, se domnívaly, že lov už začal, a vrhly se na stádo. Tím zmatek ještě vzrostl. Mamutík vida, že se mamuti rozbíhají, nečekal déle a jal se štvát stádo směrem k bažinám. Jeden veliký mamut prorazil houštinou a octl se přímo před Mamutíkem. Lovec zachoval chladnou krev, když se velikán řítil k němu. Uhnul před strašným chobotem a vší silou vehnal ostrý oštěp mamutovi do slabin. Ani neměl kdy oštěp z rány vytáhnout. Mamut uháněl i s oštěpem dál.
Otázky k textu:
Najděte tři jména lovců mamutů.
Jaké zbraně při lovu používali?
Kudy se pohybovali mamuti?
Jaroslav Foglar psal knihy z klučičího světa, založené na přátelství i dobrodružství - Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Chata v jezerní kotlině, Pod junáckou vlajkou. Knihy jsou kromě dobrodružství založeny na přátelství a morálce. Postavy se snaží dělat to, co je správné, rozvíjet ducha i tělo. Místy jsou možná až moc mravoučné, ale když přimhouříme oči, budeme se bavit.
V současnosti se moc čistě dobrodružné literatury nepíše. Většina dobrodružství je doprovázena fantasy prvky.
Mimo fantasy můžeme uvést třeba knihu od Vojtěcha Steklače Pekelná třída nebo knihy Svatopluka Hrnčíře, který navazuje na Jaroslava Foglara - Ostrov Uctívačů ginga: po stopách neznámých příběhů Rychlých šípů.