Chobotnatci

V současnosti jsou známé tři druhy tohoto řádu a to slon indický, africký a pralesní (donedávna považovaný za poddruh s. afrického). 

V třetihorách to byla velmi rozšířená a rozmanitá skupina. Dlouhý chobot je důležitým orgánem. Pomocí něj pijí a podávají si potravu. Slouží i k obraně a vzájemným soubojům. 

Horní řezáky jsou přeměněné v kly. U samců jsou mohutnější a delší. U samic mohou někdy chybět. Tvoří je jen měkká zubovina. Pro slonovinu byli v minulosti sloni vybíjeni ve velkém množství. Kly jim slouží k získávání potravy, slon jimi loupe kůru stromů, vyhrabává potravu ze země, hloubí jámy, aby se dostal k vodě a používá je i k obraně. Kel dospělého samce slona afrického může vážit přes sto kilogramů. 

Velké stoličky se při příjmu potravy neustále obrušují a jsou nahrazovány novými. K jejich výměně dochází až 6 x za život zvířete. Na každé straně čelisti je jen jedna stolička za níž začíná vyrůstat nová, která starou po opotřebení postupně vytlačí. 

Samci jsou mohutnější než samice, mají delší kly, varlata jsou uložená uvnitř těla a nejsou zvenčí patrná. 

Samice má mléčnou žlázu se dvěma bradavkami umístěnou mezi předníma nohama. Rodí obvykle jediné mládě asi jednou za čtyři roky. Dvojčata jsou vzácná. 

Sloni jsou největšími suchozemskými savci. Jsou velmi učenliví a inteligentní. Žijí ve větších stádech. V přírodě nemají v podstatě přirozené nepřátele kromě člověka. 

Oba druhy jsou ohrožené zejména zmenšováním přirozených stanovišti i pytlačením. 

Do této skupiny patřili i vymřelí mamuti a mastodonti.