Čárky ve větě jednoduché I

10.11.2021

Připomeň si případy, kdy se ve větě jednoduché píšou čárky:

Čárku ve větě jednoduché využíváme také v následujících případech.

Oslovení

  • Z jedné strany, pokud je na začátku nebo na konci věty: Milý tatínku, posílám ti pozdrav z tábora. Vidím tě, Ondro. Ahoj Zdenko, jak se máš?
  • Z obou stran, pokud je uprostřed věty: Říkal jsem ti, Marku, ať to neděláš. Mohl byste mi, pane poslanče, odpovědět?

Vytčený (samostatný) větný člen

  • Je to člen, který je vyčleněný ze základní věty, protože ho chceme zdůraznit.
  • V základní větě na něj odkazuje zájmeno nebo příslovce.
  • Eva, ta se vyzná. nebo Ta se vyzná, ta Eva.
  • Peněz, těch se nenajíš.
  • K moři, tam bych jezdil každý rok.

Částice a citoslovce v následujících případech:

  1. Pokud by mohly fungovat i jako samostatná věta (resp. větný ekvivalent).
  • Jé, to je roztomilé koťátko. (Mohlo by být i: Jé! To je roztomilé koťátko.)
  • Cvak, zavřel jsem uzávěr. (Mohlo by být i: Cvak! Zavřel jsem uzávěr.)
  • Hej, počkejte! (Mohlo by být i: Hej! Počkejte!)
  • Ano, můžete přijít. (Mohlo by být i: Ano! Můžete přijít.)
  • Nebude to tak zlé, snad. (Mohlo by být i: Nebude to tak zlé. Snad.)
  1. Pokud se jedná o citoslovce nebo částice, pomocí nichž navazujeme kontakt.
  • O víkendu pojedeme k babičce, ano?
  • Je tu hezky, že?
  • To se nám to povedlo, viďte?

POZOR, čárkou citoslovce neoddělujeme, pokud nejsou z věty z věty vyčleněny nebo zastávají funkci nějakého větného členu:

  • Žába hop do vody. (hop = přísudek)
  • Hrdlička dělá "cukrú cukrú". (cukrú cukrú = předmět)
Share