Fyzika

Síla je fyzikální veličina, která popisuje působení jednoho tělesa na jiná tělesa. Projevuje se změnou pohybu, změnou tvaru nebo rozdělením tělesa. Jednotkou síly je newton (N). 1 N je přibližně velikost síly, kterou je k zemi přitahováno závaží s hmotností 100 g.

Hustota je vlastností látky, která určuje hmotnost látky v jednotce objemu. Hustota se označuje řeckým písmenem ρ. Číselně je rovna podílu hmotnosti a objemu: ρ = m - V . Jednotkou hustoty je kg - m3 (čteme kilogram na metr krychlový). Hustota vody je přibližně 1 000 kg - m3 . Hustota kapalin se měří hustoměry

Teplotní roztažnost - Při zahřátí se rozměry těles zvětšují. Nejvíce je to poznat u délky tyčí či drátů. Tento jev nazýváme délkovou roztažností. Ochlazením se rozměry těles zmenšují. Objem pevných, kapalných i plynných těles se při zahřívání zvětšuje. Tento jev se nazývá objemová roztažnost. Naopak při ochlazení se objem těles zmenšuje.

Objem je část prostoru vyplněná tělesem. Pomocí objemu se někdy určuje množství látky v tělesech kapalných, polotekutých a sypkých.

Při pohybu opisuje každý bod tělesa nějakou křivku. Délce této křivky říkáme ve fyzice dráha. Dráha se proto měří ve stejných jednotkách jako délka (milimetr, metr, kilometr). Rychlost udává dráhu, kterou urazí těleso za jednotku času. Přesněji jde o průměrnou rychlost, protože těleso se může na různých částech dráhy pohybovat různě rychle.

Čas je základní fyzikální veličina. Základní jednotka času je sekunda, další jednotky času jsou minuta, hodina, den, milisekunda.

Vodorovný a svislý směr, určení polohy

Fyzikální veličiny Vlastnosti těles i látek a také jejich změny a pohyby fyzika určuje pomocí fyzikálních veličin. U každé fyzikální veličiny se používá označení pomocí písmene, které umožňuje stručný matematický zápis. Každá fyzikální veličina má jednotku. Fyzikální veličinu zapisujeme pomocí čísla vyjadřujícího její velikost, k číslu se vždy...