Vyjadřuje příslovečné určení, které rozvíjí sloveso věty řídící. Ptáme se na ni přísudkem věty řídící + otázkami kde, kam, kdy, jak, proč, za jakým účelem, za jakých podmínek, navzdory čemu…
Vyjadřuje předmět věty řídící. Ptáme se na ni pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu + přísudkem věty řídící.
Vyjadřuje podmět věty řídící. Ptáme se na ni otázkami kdo, co + přísudkem věty řídící.
Souvětí se skládá ze dvou a více vět, které jsou buď hlavní, nebo vedlejší. Věta hlavní může stát samostatně, věta vedlejší nemůže stát samostatně - věta vedlejší vyjadřuje větný člen věty hlavní. Podle toho, který větný člen věta vedlejší zastupuje, můžeme určit tyto druhy vedlejších vět:
Přístavek je větný člen (nikoli věta), jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co větný člen předchozí - vztah totožnosti. (Žije v moravské metropoli, v Brně. Auto jelo pomalu, asi 30 kilometrů za hodinu). Základem přístavkového spojení bývá nejčastěji podstatné jméno.
Část máte zadanou v Umíme česky,
Doplněk je rozvíjející větný člen, který závisí na slovese (zpravidla v přísudku), ale zároveň se vztahuje ke jménu (nejčastěji v podmětu nebo předmětu) a shoduje se s ním. Vyjadřuje vlastnost, kterou má toto jméno za jistého děje nebo která se mu jistým dějem přisuzuje.
Přívlastek patří mezi rozvíjející větné členy. Závisí na podstatném jméně v kterékoli větné platnosti. Blíže určuje jeho význam, tvoří s ním skladební dvojici.
Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy. Závisí na slovese, na přídavném jméně nebo na příslovci. Vyjadřuje různé okolnosti a vztahy.
Předmět patří mezi rozvíjející větné členy. Závisí na slovese nebo na přídavném jméně, jeho pád je tímto řídícím členem řízen.
