7. ročník

Přívlastek patří mezi rozvíjející větné členy. Závisí na podstatném jméně v kterékoli větné platnosti. Blíže určuje jeho význam, tvoří s ním skladební dvojici.

Je zadaný v Umíme česky.

Je zadaný v Umíme česky.

Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy. Závisí na slovese, na přídavném jménu nebo na příslovci. Vyjadřuje různé okolnosti, za nichž probíhá děj.

Předmět patří mezi rozvíjející větné členy. Závisí na slovese nebo na přídavném jménu slovesném, případně i na citoslovci v platnosti přísudku, jeho pád je určen tímto řídícím členem.

Je zadaný v Umíme česky - druhy přísudku, shoda přísudku s podmětem 1

Přísudek tvoří s podmětem základní skladební dvojici a mluvnicky se s ním shoduje v osobě, čísle, případně také ve jmenném rodě.

Podmět je větný člen, o němž se přísudkem něco tvrdí. Není na žádném jiném členu mluvnicky závislý. Vyjadřuje činitele děje, nositele stavu, vlastnosti, případně "objektu děje" (v trpném rodě). Spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici, je základním větným členem.

Podle postoje mluvčího ke sdělované skutečnosti (k obsahu věty) můžeme vydělit 3 základní typy vět:

Věta jednoduchá obsahuje jediný přísudek (věta dvojčlenná - Nikdo to neviděl, věta jednočlenná = bezpodmětá - Sněží), případně jeden větný základ (větný ekvivalent = jednočlenná věta neslovesná - Ticho. Krásné!).