7. ročník ČESKÝ JAZYK

procvičení - https://vera.taborsky.eu/index.php?sek=6&men=5&sub=6&tem=7

Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu).

Přístavek - jedná se o volně připojený shodný přívlastek, jehož základem je podstatné jméno - má za úkol zpřesnit, vysvětlit řídící větný člen. Nejlepší bude vám přívlastek představit na příkladu:

Příslovečné určení (latinsky adverbiale) je řazeno mezi větné členy rozvíjející (společně s předmětem, přívlastkem a doplňkem). Příslovečné určení tedy dále rozvíjí větní členy základní, podmět a přísudek. Příslovečné určení vyjadřuje bližší okolnosti děje a vztahy (kdy, kde, proč, jak se něco stalo, jaké něco je).

Druhy příslovečného určení (PU):

Jak postupovat při určování přívlastku?

Předmět se časo zaměňuje s podmětem. Abychom je rozlišili, je třeba se na každý z nich správně zeptat.

Dnes se vrhneme na nejdůležitější větný člen, a sice přísudek. Společně s podmětem tvoří základní skladební dvojici. Pravdou je, že podmět může ve větě někdy chybět, ovšem bez přísudku by nebyla věta větou. To je také důvod, proč ve větě hledáme přísudek jako vůbec první ze všech větných členů.